Novinky 2020

13.12.2020                                                                                                                           Mikulášský běh

Na třetí neděli adventní se do Ostravy-Martinova sjela necelá stovka závodníků, aby zase po roce změřili síly v tradičním Mikulášském běhu. Jedná se o silniční závod na 5 km, který vede celý po asfaltové silnici, takže se očekávaly rychlé časy, o které letos nebyla nouze a došlo i na jedno veliké překvapení. Startovalo se ve dvou vlnách po padesáti závodnících. Nejprve přišly na řadu ženy a veteráni. Zde hned po startu šlo do čela duo Petra Pastorová MK Seitl a Jana Coufalová Gusta Team, která v sobotu absolvovala Mistrovství ČR v přespolním běhu, kde se postarala o překvapení, když obsadila 4. místo za elitními běžkyněmi. Na Mikulášském běhu byla Jana od začátku ve vedení a Petru před sebe po celou dobu nepustila a zvítězila stylem start-cíl a v čase 18:16 se tak postarala o další překvapení v tomto závodním víkendu. Petra Pastorová si tedy doběhla pro stříbro a to se často nevidí! Bronzovou příčku obsadila další závodnice MK Seitl Magdaléna Drastichová. Naše holky Market s Ali doběhly na 4. a 5. místě ve své kategorii. Po ženách se na trať vydali muži. Zde celý závod opanovalo trio Vítkovických závodníků. S přehledem zvítězil Michal Stanovský, druhý doběhl Matouš Vrzala a třetí příčku obsadil Martin Ručka. Za náš klub startovali Kuba, který skončil 24. ve své kategorii, dále Luboš, který byl 12. ve své kategorii a za ním hned předseda Martin. V cíli na každého závodníka čekala účastnická medaile a na vítěze všech kategorií pěkné poháry.

6.12.2020                                                                                                                              Slezanský kros

Ten Pepa musel být letos opravdu hodný, když mu Mikuláš nadělil tak krásné slunečné a na druhou adventní neděli i teplé počasí na ten jeho Slezanský kros! Konečně se po necelých dvou měsících mohl konat normální závod, a to šlo znát i na hojné účasti. Přes dvě stovky běžců v jednotlivých kategoriích od těch nejmenších až po veterány se postavilo na start! Celé nedělní dopoledne se závodilo v areálu atletického stadionu Slezanu Frýdek-Místek, kde byla připravena krosová trať s několika překážkami a terénními prvky. Nejprve vyrazili na trať nejmenší benjamínci a přípravka, přes žactvo až po dorost. Omladina se utkala od 250 m až po 3 km a zde byli suverénní právě svěřenci Slezanu a ostatním soupeřům moc šancí nedali! Před polednem přišly na řadu dospělácké kategorie a nejprve vystartovalo něžné pohlaví, a to na 4 km trať. Po hvizdu šla do čela závodu skupinka Siebeltová, Krtková, Pastorová a Kašná. Po prvním kole převzala iniciativu Petra Pastorová MK Seitl a už žádnou ze soupeřek před sebe nepustila a doběhla si pro prvenství v čase 15:00. O druhé místo si to rozdaly závodnice Slezanu FM Veronika Siebeltová (15:16) a Katka Krtková (15:23), z nichž vyšla vítězně první jmenovaná. Na Market BK Ludgeřovice (16:05) tak zbyla bramborová medaile, ale v kategorii to bylo stříbro! Po ženách se na trať vydali muži, a to na 6 km. Zde byl od počátku jasným favoritem Petr Muras SSK Vítkovice (19:44), který s přehledem zvítězil a otestoval tak formu před Mistrovstvím republiky v přespolním běhu. Za to o druhé a třetí místo proběhl tuhý boj tří borců Patrika Pastora SSK Vítkovice (20:30), Honzy Hlavatíka (20:36) a Martina Biolka (20:37). V průběhu celého dopoledne po doběhnutí každé kategorie probíhalo vyhlášení vítězů, kde každý obdržel krásnou medaili, a když byl ten Mikuláš, tak i adventní kalendář! Dodatečně se ještě předávaly medaile z předešlých dvou závodů Frýdecké míle a Loučení s oválem. Někteří závodníci tak odcházeli ověsění medailemi jak "Sovětští generálové"!

Michael

22.11.2020                                                                                                                              Frýdecká míle a loučení s oválem

Závod s větrem a v záři reflektorů, to byl závěr mojí letošní dráhové sezóny. První z dvojice závodů byla minulou neděli Frýdecká míle. Běhalo se po dvojicích, tak jsem zverbovala parťáka Davida z Jäklu a šlo se na věc! Běžel s náma ještě Michael a Naty, která běžela 400 m a dělala nám tak první kolo vodiče! Na domácí poradě jsme si stanovili cíle na jaké budeme útočit časy. Já pod 6 min, Michael pod 6:30 a Naty pod 1:30. No a jak se říká plány nakonec sežrala koza! Od rána foukal silný vítr a už bylo jasné, že to asi nepůjde podle plánu a jediná, kdo nakonec splnila cíl, byla Natálka, která zvládla 400 m v čase 1:27 min. a odnesla si bronz v kategorii benjamínků. Michael zaběhnul čas 6:36 min. a skončil desátý ve své kategorii. Já nakonec čas pod 6 min. nedala a bylo z toho 6:08 min., ale i tento čas stačil na první místo v mé kategorii! O týden později jsme se opět vydali do Frýdku-Místku na Loučení s oválem, kde se běžela trojka. Tentokrát se už mohlo běhat po šesti. Byla jsem zařazena do prvního "elitního" rozběhu, kde byly Katka Krtková a Verča Siebeltová, obě ze Slezanu FM. Hned po startu jsme se urvaly zbytku běžkyň a první kilometr jsme běžely pohromadě. Po prvním kilometru se Katka urvala a Verča se jí snažila držet! Já se snažila držet Verči, ale začala mi utíkat. Cítila jsem, že síla je a mohl by být z toho dobrý čas. Nakonec jsme doběhly v asi 100 m odstupech, kde vyhrála Katka, druhá byla Verča a já třetí, avšak ony jsou ještě mladé žáby a nejsou v mé kategorii, takže z toho bylo zlato v mé kategorii a letos druhý nejlepší čas na trojce 0:11:41! A tak jsem letos dvěma zlaty zakončila závody na dráze.

Markéta

Segment Cup Jasénky

Jeden stoupák za druhým, napadané listí, sluníčko a spousta dřiny na trati, to byl letošní krosový Segment Cup Jasénky v Hlučíně, který se konal formou časovky. Pořadatelé připravili 8,2 km dlouhou a opravdu výživnou trať s převýšením 235 m, a jak již název napovídá, tak bylo na trati pět segmentů, na kterých účastníci užívající aplikaci Strava mohli bojovat o cenné "Korunky"! Start časovky byl v Hlučíně, kde se vybíhalo po dvojicích a s časovým odstupem tak, aby byla splněna platná nařízení. Hned po startu následoval první segment, a tím byl kopec do Bobrovníků dlouhý 1,7 km s převýšením 80 m. Po absolvování prvního kopce následoval seběh z Bobrovníků do chatové osady a zde byl opět další segment, a to pouze 175 m dlouhý, ale za to prudký stoupák s převýšením 45 m. Po zdolání tohoto segmentu se opět sbíhalo do Kravího dolu k řece Opavě, kde byla otočka a hned výběh dalšího a nejnáročnějšího segmentu zpět do Bobrovníků o délce 700 m s převýšením 80 m. Po absolvování kopce a krátké rovinky v Bobrovnickém lese byl další sešup, a to až do osady Jasénky, kde se závodníci vydali po cyklostezce směr Hlučín, kde byl poslední stoupací a nejméně náročný segmet o délce 1,3 km s převýšením 30 m. Jakmile závodníci doběhli do Hlučína, čekal na ně poslední "sprinterský" 300 m dlouhý segment v podobě rovinky! Poté se trať uličkami Hlučína vrátila zpět do cíle. Profil trati byl prostě jako na houpačce a v tom spočívala náročnost celého závodu, který všichni z 35 účastníků zdárně dokončili! Náš klub měl na startovním poli největší zastoupení, a to deset závodníků, z nichž pět bralo medaile! Mezi ženami do 40 let Market Kašná brala zlato a Lucka Krupová skončila pátá. V ženách nad 40 let byla Ali Sobková stříbrná. Mezi muži do 50 let bral bronz Valda Schubert. Od sedmého až po deváté místo se seřadili David Bíbrlík, Radek Rozmahel a Adam Galdia, který se obětoval a dělal vodiče Market. Mezi "veterány" do 60 let jsme měli zlato v podání Radka Artima a bronz bral Luboš Bardaševský. Předseda Martin Popek skončil na 5. místě. Každý z účastníků musel makat na 100%, a to se našim podařilo, protože nikdo nevěděl, jak běží ostatní a výsledky byly zveřejněny až večer na webu! Vyhlášení a předání cen bude na Zimním běhu Hlučínem, pokud to situace dovolí!

Michael

31.10.2020                                                                                                                       Ludgeřovická krosová 10

Zdravím všechny běžce a běžkyně, mám pro nás bohužel smutnou zprávu, dnes vláda rozhodla o prodloužení nouzového stavu minimálně do 20.11.2020 což pro náš závod znamená toto: ZRUŠENO. Závod, který se měl konat 14.11.2020 je definitivně tenhle rok pohřben, nicméně i nadále zůstáváme optimisti a věříme, že se s vámi všemi uvidíme příští rok 13.11.2021. (Závodníci, kteří měli zaplacený závod na letošní rok což je 14.11.2020 mají startovné přesunuté na následující rok - 13.11.2021)

29.10.2020                                                                                                                                          V zemi krále Miroslava

Za přísných hygienických opatření se v neděli 25.10.2020 konal krosový závod v Polské Wodzislawi. Běželi se trasy 7 km, 1/2 maraton a maraton. Největší účast byla na  trase 7 km, ale my jsme se přihlásily na 1/2 maraton. Závod byl čistě krosový a velice náročný. Po deštích, které byly několik dní v kuse před tím to pod nohama jenom čachtalo. Trasa byla rozbahněná a klouzalo to na určitých místech, tak si závodníci musely dávat pozor, aby se nezranily. Nejrychlejší z našich byl Valda na 4. místě, potom Radek 6. místo a David 8. pozice v cíli. Nejrychlejší ženou v závodě byly naše Alena, která nedala ostatním závodnicím ani nejmenší šanci. Za Alenou skončily i naši další běžci Luboš a Martin. Připadali jsme si jako v té pohádce, ale místo zpěvu jsme si byly zasportovat. Na startu jsme sice měli roušky, ale během závodu se startovní pole roztrhalo. Já osobně jsem 2/3 závodu běžel sám.

14.10.2020                                                                                                                              MEDAILE

Dnes přesně za měsíc by se měly uskutečnit naše závody Ludgeřovická krosová 10  a Parádní běh na 4 km. Situace je bohužel jaká je a vše se zavřelo, přesto neztrácím naději a věřím, že se naše závody uskuteční. Pro strýčka příhodu jsem nechal vyrobit medaile bez datumu, kdyby nedej bože musela být změna termínu. Medaile bude pro každého v cíli běhu na 10 a 4 km.

10.10.2020                                                                                                                            Bašťanská 6

Bystřičanová, Kašná, Laciková, Zahraj, Hlavatík, Biolek, Šindelek, tak to jsou vítězové napříč všemi kategoriemi dnešní Bašťanské 6. Letošní již sedmý ročník se náramně vydařil, a to i navzdory vládním nařízením, se kterými se pořadatelé vypořádali na výbornou a zajistili hladký a bezpečný průběh celé sportovní akce. Závodní dopoledne bylo rozděleno na tři hlavní samostatné závody Bašťanská 6 "Kids", "Junior" a hlavní závod Bašťanská 6. Nejprve proběhly první dva jmenované závody, ve kterých se utkali ti nejmenší atleti a dorost v areálu kempu. Poté přišel na řadu hlavní závod okolo přehrady Baška, který svým rovinatým profilem vybízí k rychlým časům. Nejprve odstartovalo něžné pohlaví, a to na 3 km trati. Zde zvítězila teprve čtrnáctiletá velká naděje české atletiky Barbora Bystřičanová (10:10) TJ Slezan Frýdek Místek, stříbro a bronz braly její oddílové kolegyně Kateřina Krtková (10:25) a Veronika Siebeltová (10:31). První pětku uzavřely čtvrtá Market Kašná (10:44) BK Ludgeřovice, která si udělala osobák a s přehledem tak vyhrála svou kategorii a pátá Elen Šimonová (11:04). Těsně před polednem se vydali na trať muži a ti absolvovali dva okruhy, tedy 6 km, kde byl nejrychlejší Martin Biolek (19:31), kterému doslova dýchal na záda druhý Krystian Zahraj (19:32) TJ Jäkl Karviná, třetí byl Marek Spilka (20:00) TJ Slezan Frýdek Místek, za ním doběhl jeho oddílový kolega Daniel Raška (20:05) a pátou příčku obsadil vítěz kategorie 55+ Dan Šindelek (20:26) MK Seitl. Po ukončení závodů následovalo vyhlašování vítězů napříč všemi kategoriemi a bohatá tombola. Po celé sobotní dopoledne panovalo ideální běžecké počasí a parádní atmosféra, a to i díky moderování Pepy Nejezchleby a perfektní organizaci celého zavodu ! Letošní Bašťanská 6 prostě vyšla na jedničku !!!

4.10.2020                                                                                                                                     Breda city trail

"Déšť a bahno" tak v tomto duchu se nesl letošní Breda City trail. Dopředu bylo jasné, že letošní ročník závodu nebude žádná procházka růžovým sadem. Vydatné deště, rozvodněná řeka Opava, silně podmáčený terén, tak s těmito neduhy se letos museli potýkat pořadatelé a závodníci již tradičního Opavského trailového závodu okolo řeky a jezera "Sádráku". I přes všechna tato úskalí se závod vydařil a přilákal na start na tři stovky účastníků na několika distancích, a to od těch nejmenších závodníků na tratích 200 m a 800 m, přes starší, kteří si to rozdali na 1500 m až po dospěláky, jež si zazávodili na Breda "10" a Dynafit "5", která letos byla o kilometr delší z důvodu rozvodněné řeky Opavy. Šanci dostali i hafani v CaniCross závodě rovněž na 5 respektive 6 km. V dětském závodě na 800 m jsme měli naše želízko v ohni a to Natálku Ester Kašnou (3:17), která nedala soupeřkám šanci a s přehledem si doběhla pro zlato! Po doběhnutí dětských a dorosteneckých kategorií přišel opět vydatný slejvák, který naštěstí před hlavním závodem ustál. Nejprve na trať vyběhli hafani a zde suverénně zvítězili Michal Kozel (20:56) a Andrea Matušková (23:35), druzí byli Lukáš Durčák (23:06) a Petra Vachoušková (27:18) a jako třetí doběhli Dominik Valeček (23:20) a Petra Nováková (28:38) se svými čtyřnohými parťáky. Další se na trať vydali desítkaři, a to ve dvou vlnách, zvlášt ženy a muži. Mezi muži se poprali o prvenství Oldřich Kokošek (35:01) a zvítězil o prsa před Petrem Kopřivou (35:02) a třetím mužem v cíli byl Martin Biolek (35:32). Zde jsme měli zastoupení ve složení Radek Artim (41:33), který bral parádní stříbro ve své kategorii M50. Dalším z našich v této kategorii byl Luboš Bardaševský (50:44), který doběhl na 9. místě. Valda Schubert (39:37) skončil na 6. místě a Adam Galdia (42:11) na 8. místě, oba v kategorii M40. Ženskou kategorii vyhrála Hana Bednarčíková (42:32) před Pavlou Pospíšilovou CykloNovák team (42:46) a třetí skončila Pavlína Grygarová (44:25). Naše Ali Sobková (48:26) se umístila na 6. místě v kategorii Z40. Jako poslední vybíhali na trať pětkaři, kde opět ženy dostaly přednost. Zde s přehledem zvítězila Jana Coufalová Hammer OCR team (24:26). O druhou příčku se utkaly Ellen Byrtusová (25:20) a naše Market Kašná (20:25). Z tohoto souboje vyšla vítězně první jmenovaná. Mezi muži k jasným favoritům patřili atleti Jan Sýkora Dukla Praha (20:06) a Matouš Vrzala SSK Vítkovice (20:15), který nakonec Sýkorovi podlehl. Bronzovým mužem se stal Vít Palzer (22:38). Vyhlašování vítězů se tradičně konalo před nákupním centrem OC Breda & Weinstein a na medailisty čekaly diplomy a krásné ceny. Letošní závod bych shrnul slovy po našemu: "Bahno jak cyp".

Michael

3.10.2020                                                                                                                                     Český běh žen

Velmi větrný, avšak krásně slunečný byl letošní 8. ročník Českého běhu žen. I přes přísná nařízení se na startu sešlo 1073 "koček" všech věkových kategorií, které vždy startovaly v intervalech po 50 závodnicích. Holky se poměřily ve čtyřech hlavních závodech, které se běžely centrem města Ostravy přes Komenského sady a zpět po Smetanově nábřeží do cíle u OC Nová Karolina. Součástí akce byl i DM rodinný běh a šanci dostali i ti nejmenší na dětských tratích. Jako první přišly na řadu Nordic Walkerky na 2,5 km trati, kde těsně zvítězila Eva Norocelová (17:50) před druhou Jitkou Lednickou (17:54) a třetí skončila Jarmila Šmiřáková (18:04). Druhým závodem dne byl běh na 2,5 km. Zde zvítězila Martina Mazáčová Ammazying team (10:34), druhá doběhla Michaela Anna Milfaitová (10:46) a třetí místo obsadila Jana Kilarová MK Seitl (10:57). Za zmínku jistě stojí výkon naší teprve sedmileté Natálky Ester Kašné (11:01), která jako nejmladší účastnice tohoto závodu skončila na 5. místě v celkovém pořadí a 3. ve své kategorii Z34. V poledne přišel na řadu hlavní závod dne na 5 km, který opanovalo naše trio týmu BK Ludgeřovice/Hello Bank 1 Jana Coufalová (19:08), Markéta Kašná (20:58) a Lenka Quittová (21:10), kdy každá ze jmenovaných byla vítězkou své kategorie. Náš tým 1 vyhrál i závod týmů, kde odvedla pořádný kus práce i poslední členka týmu Lucka Krupová (22:24), která obsadila 6. místo ve své kategorii. Náš druhý tým ve složení Ali Sobková (23:53), Gabka Prchalová (27:00), Pavla Artimová (30:06) a Denča Popková (30:19) obsadil 7. místo. Nejlepší z tohoto týmu byla Ali, která skončila na krásném 3. místě, Gabka byla 23. Pavla 36. a Denča 81. Posledním bodem programu byla desítka, kterou vyhrála Jana Adamcová (41:24), druhou příčku obsadila Monika Nawrat (42:38) a třetí ženou byla Eliška Bohdalková (45:23). Na této trati jsme zastoupení neměli. Na všechny medailistky čekaly nádherné ceny a originální poháry. O moderování celé akce se postarali Kuba Kohák a sporťák České televize Michal Dusík. Cílem celé akce je radost z běhu a každá žena je vítězkou a společně tvoří velkolepou atmosféru celého závodu !

Michael

27.9.2020                                                                                                                                Městský běh Karvinou

Již 16.tým rokem se konal tuto sobotu tradiční Městský běh Karvinou. Počasí se naštěstí umoudřilo a na startu se sešla necelá stovka závodníků napříč všemi běhy. Nejprve přišli na řadu nejmenší atleti a dorost, kde naše Natálka Kašná brala stříbro v závodě na 500 m (1:44) a ještě si střihla kondiční běh na 900 m, kde skončila sedmá (3:45). Hlavním bodem programu odpoledne byla desítka! Trasa závodu začíná na Masarykově náměstí, poté trať pokračuje okolo zámku Fryštát a sbíhá se do krásného parku Boženy Němcové a zpět na náměstí. Závod se běhá na čtyři 2,5 km okruhy a je zařazen do Moravskoslezského běžeckého poháru a těší se i hojné účasti polských závodníků. Po zaznění výstřelu šlo do čela duo vítkovických borců Muras, Vrzala, z něhož nakonec vyšel vítězně Matouš Vrzala (34:12) před druhým jmenovaným Petrem Murasem (34:18) a třetím mužem byl polský závodník Karol Grabowski (34:52) CKS Budowlani, čtvrtý byl opět vítkovický Martin Ručka (35:08) a první pětku uzavřel opět polský závodník Robert Antczak (35:26). Jediným mužem za náš klub byl David Bíbrlík (44:03), který skončil na 8. místě ve své kategorii. Ženskou kategorii ovládly Ludgeřovické holky Jana Coufalová (40:26) TJ Jäkl Karviná a bronzová, avšak ve své kategorii stříbrná Market Kašná (42:47) BK Ludgeřovice, mezi které se vklínila stříbrná Magdaléna Drastichová (40:35) MK Seitl. Čtvrtou ženou byla Ivana Zbořilova (43:30) BK SAK Karviná a pátou příčku obsadila Jana Kilarová (49:56) MK Seitl. Součástí desítky je i závod štafet na 4 x 2,5 km, který letos vyhrála domácí štafeta BK SAK Karviná (39:46) před druhou Saguaro Olešná (40:14) a třetí byla další domácí štafeta TJ Jäkl Karviná (42:25). Závod se vydařil na jedničku a třešničkou na dortu bylo vyhlášení vítězů napříč všemi kategoriemi, kde si pořadatelé připravili nádherné poháry a ceny, včetně prize money. Pro absolutní pětku v mužské i ženské kategorii byly navíc připraveny originální designové poháry. Velký dík patří řediteli závodu Tomáši Owczarzymu a jeho týmu za skvělou organizaci celého závodu.

Michael

20.9.2020                                                                                                                                 Ostrava City Marathon

Na letošní ročník Ostrava City Marathon jsme se rozhodli postavit smíšenou štafetu na 6 x 6 km, kterou si vzal na starost Valda. Cíl byl jasný, skončit na bedně! Z našeho klubu nastoupili Valda, Radek a Market. Potřebovali jsme ještě nějaké rychlíky! Tak jsme oslovili kamarády Martina Pruska, Peťu Poláška a "geparda" Martina Ručku! A tým byl na světě! V neděli ráno jsme se všichni sjeli do Ostravy na Masarykovo náměstí. Ještě se k nám přidali předseda Martin, který běžel čtvrtmaraton a skončil na 40. místě a Pavel, jenž se postavil na start půlmaratonu a umístil se na 23. místě. Valda měl od začátku jasný plán, jak běžet! Jako první na trať šel Martin Prusek, který otestoval jako první trať, jež vedla centrem města přes Komenského sady k Slezskoostravskému hradu a zpět na náměstí. Druhý úsek absolvoval Radek, který dostal naši štafetu na průběžně celkové druhé místo. Třetí úsek běžela Market, která dostala naší štafetu na první místo! Na čtvrtém úseku přebíral Peťa a tam se před nás už dostala "Pastorova banda" a už nás před sebe nepustili. Pátý úsek běžel velitel štafety Valďa a nakonec vypálil na trať náš "gepard" Martin Ručka, který proťal cílovou pásku v čase 2:27:45 a parádně zakončil naší štafetu, která v celkovém pořadí skončila stříbrná, avšak v kategorii smíšených štafet suverénně vyhrála a Valďúv plán byl na 100% splněn.

Michael

19.9.2020                                                                                                                             Dvanáctka z Jasének

Je závod, který pořádá Tomáš Hájovský. Startuje se od jeho firmy Gras Servis a vede kolem řeky Opavice. Přeběhnete visutou lávku a po cyklostezce běžíte do Třebovic. Dále potom, přes Třebovickou lávku do Bobrovníku a zpátky do Hlučína Jasének. Bohužel jsem se ztratil a doběhl z druhé strany, ale i tak to byl príma závod. Po závodě každý dostal pivko a klobásu. Každý závodník dostal i pamětní medaili s otvírákem na pivo. Mezi ženami vyhrála naše rychlonožka Alena Sobková, která porazila své soupeřky o parník. Já s Lubošem jsme běželi na pohodu a užily si to. Protože nás na druhý den čekal závod na Ostrava City, tak jsme běžely na pohodu.

16.9.2020                                                                                                                             Olympijský běh

Letošní ročník T-Mobile olympijského běhu se v Ostravě konal pouze v Komenského sadech a pořadatelé trať zkrátili na 4,5 km a 9 km. Trať závodu vede pěkným parkem, z části je asfaltová a z části šotolinová. Letos se na startu sešlo 131 závodníku ve třech závodech. Nejprve vyběhly děti, a to na kilometrové distanci. Poté přišla na řadu nejoblíbenější, a také co se týče počtu účastníků nejobsazenější "pětka", kde závodníci běželi dva okruhy a zároveň s nimi startovali vytrvalci na "desítce". V závodě na pětikilometrové trati mezi muži s přehledem zvítězil Daniel Filip MK Seitl (15:54) před Martinem Polochem (18:07) a třetí skončil Jakub Rozinek (18:37). Mezi ženami suverénně zvítězila naše Market Kašná BK Ludgeřovice (18:08), druhá doběhla Karolína Klímová (19:51) a třetí ženou v cíli byla Lucie Matlochová MK Seitl (20:23). Na desítce dominovali závodníci SSK Vítkovice Martin Ručka (31:41) a Hanka Legerská (35:36). Druhé příčky brali Petr Jaskiewicz (38:15) a Zuzana Klenčíková (44:39). Třetí místa obsadili Ivan Kokoř (38:42) a Sára Bedrunková (46:28). Na první tři závodníky čekaly krásné medaile a pěkné ceny. Každý účastník závodu tak přispěl na Českou olympijskou nadaci, kde z každého startovného jde část na podporu sportování dětí, kterým v tom brání nedostatek financí.

Michael

12.9.2020                                                                                                                             Polanecký charitativní běh

Za krásného letního počasí se dnes konal v Polance nad Odrou již 4. ročník charitativního běhu na podporu neonatologického oddělení FNO a novorozeneckého oddělení JIP 2 MNO. To, že je každý rok o tento závod pro dobrou věc velký zájem se potvrdilo i letos, kdy se na start postavilo napříč všemi kategoriemi 517 závodníků. Nejprve běhali ti nejmenší, a to na 400 m a 800 m trati. Poté přišel na řadu hlavní závod na 10 km, který vedl krásnou přírodou CHKO Poodří. Zde mezi muži zvítězil Pavel Dvořák (34:40), druhou příčku obsadil Roman Kubica (36:34) a třetí skončil Marek Škapa MK Seitl (37:12). Ženskou kategorii s přehledem vyhrála Zuzana Jurajdová (44:32), před druhou Lenkou Strykovou STRYK Team (45:41) a bronz brala Zuzana Lippová (47:08). Posledním bodem na programu byl závod pro "rychlíky" na 2,7 km. Zde mezi muži vyhrál Jakub Pachula (10:09), stříbrný skončil David Wawreczka TJ AO Jäkl Karviná (10:31) a bronz bral Jaromír Meca (11:24). V ženské kategorii byla jasnou favoritkou naše Market Kašná BK Ludgeřovice (10:27), která svou roli potvrdila a suverénně zvítězila a v konečném pořadí celého závodu se před ní dostal jen vítěz mužské kategorie! Druhá skončila Monika Kubicová (12:09) a stupně vítězů uzavřela Pavla Falharová (12:23). Na všechny závodníky čekaly v cíli pamětní medaile a pro medailisty krásné ceny a ručně vyrobené ovečky ! Pro děti byly připraveny zábavné atrakce. Všichni si užili parádní závodní atmosféru a společně vyběhali pro dobrou věc úžasných 100 000 Kč, které převzaly z rukou pořadatelů primářky obou oddělení Ostravských nemocnic. 

Michael

9.9.2020                                                                                                                            Studénecka pětka

Již devátým rokem patřila tradičně druhá středa v září Studénecké pětce! Letos se na start tří distancí postavilo 180 závodníků. Nejvíce jich bylo tradičně na 5 km trati, dále bylo připraveno 12 km pro vytrvalce a pro děti do 12 let je zde připravena netradiční distance 2 km. Novinkou letošního ročníku bylo měření čipem. Nejprve se na trať vydali vytrvalci, kteří běželi k rozhledně Kanihůra a zpět. Mezi muži zvítězil Jan Fousek (44:53), druhý byl Patrik Pastor SSK Vítkovice (45:17) a třetí příčka patřila Janu Hlavatíkovi (45:47). Mezi ženami suverénně zvítězila Petra Pastorová MK Seitl (52:13), druhá doběhla Kateřina Melecká (1:01:11) a třetí místo v parádním čase brala naše Ali Sobková BK Ludgeřovice (1:02:02). V hlavním závodě na 5 km v mužské kategorii bral zlato Robert Antczak (16:44), na druhém místě skončil juniorský reprezentant SSK Vítkovice Martin Ručka (17:04) a třetí skončil Daniel Filip MK Seitl (17:44). Jediným reprezentantem našeho klubu na této distanci byl Radek Artim (20:06) který bral 4. místo ve své kategorii. Mezi ženami zvítězila juniorka Eliška Surmová AK Olomouc (19:04), druhá v novém osobáku skončila Magdalena Drastichová MK Seitl (19:09) a broz brala naše Market Kašná BK Ludgeřovice (19:52 a 2. místo v kat. ženy 30-44 let). Na 2 km trati startovalo 34 dětí. Mezi hochy zvítězil Michal Mazáč (7:19), druhý byl Jiří Tyleček (8:25) a třetí příčka patřila Matyáši Hrazděrovi (8:26). Děvčata doběhla v pořadí Barbora Machová (8:19), Natálie Ester Kašná BK Ludgeřovice (8:57) a Tereza Foretová (9:30). Pro Natálku to byl vrchol letošní sezóny který zvládla na výbornou ! Letošní ročník se náramně vydařil, počasí vyšlo na jedničku, na všechny závodníky v cíli čekalo tradiční bohaté občerstvení a lahodná perníková medaile ! Na medailisty krásné ceny ve všech kategoriích a putovní poháry pro absolutní vítěze v ženské a mužské kategorii. Nakonec všichni závodníci poslali pozdrav do nebe v podobě dlouhého potlesku Jarku "Kidu" Kunckovi, který byl zakladatelem závodu a již není mezi námi.

Michael

7.9.2020

Čokoládová tretra

Tak jako každý rok, tak i letos se konala "Čokoládová tretra". Jedná se o mezinárodní závody pro děti od 6 do 11 let na tratích 100, 200 a 300 m. Nejprve se konají čtvrtfinálová kola, které probíhají ve 13 městech u nás a na Slovensku. Naše Natálka absolvovala čtvrtfinálové kolo v Opavě, kde na stometrové trati nenašla přemožitelku a svou kategorii vyhrála v čase 18,60s a zajistila si tak postup do mezinárodního semifinále. To se konalo 7.9. na městském stadionu v Ostravě - Vítkovicích den před hlavním atletickým mítinkem "Zlatá tretra". Pro všechny děti to byl určitě nezapomenutelný zážitek, kde se závodí jako na opravdových atletických mítinzích. Děti měly možnost se setkat s hvězdami světové atletiky. Stovka holek byla na programu jako poslední disciplína. Natálka byla po čtvrtfinále na 19. místě v pořadí podle času, a tak startovala ve třetím rozběhu ze šesti, kde skončila na 5. místě v novém osobáku 18,47s. Nakonec bylo z toho krásné 13. místo, ale na postup do finále na Zlaté tretře to nestačilo. Zde postupuje jen osm nejlepších. I tak si naše malá atletka zaslouží velkou pochvalu, že tak skvěle reprezentovala náš klub na mezinárodní úrovni !

Michael

5.9.-6.9.2020                                                                                                                              HORY BORY

HORY BORY je běžecký štafetový závod z Beskyd na Pálavu. Cesta vede z Dolní Lomné do Mikulova a je rozdělená na 30 etap s celkovou délkou 328 km. Běžec na to však není sám, je součástí týmu. Tým je pak nejčastěji složen z deseti běžců, kteří se v předem daném pořadí střídají na jednotlivých úsecích. Jedno z 52 družstev postavil také Běžecký klub Ludgeřovice. A nebyl to obyčejný tým. Byl to tým, kde každý překonal sám sebe.                                        Čím se liší tento závod od těch ostatních? Nestačí se pouze postavit na startovní čáru a čekat na výstřel. Takto složitý závod si vyžádá spoustu plánování předem. Platí to zejména pro etapy v Beskydech. Přejezd autem mezi údolími je delší než samotná běžecká etapa. Dvě auta jsou nutností, volíme však strategií tří. Kdo poběží a v jakém pořadí jednotlivé etapy? Co vše je potřeba vzít s sebou na předpokládaných 32 hodin běhu? Uznejte sami, tohle se jen tak u stolu nevymyslí. Zapotřebí byly tři porady celého týmu. A sud piva.                               Start závodu je v sobotu 5.9.2020. Vzhledem k různým výkonostem jednotlivých týmů se startuje postupně. Každou čtvrthodinu odstartují dva týmy. Náš první běžec, Jirka Pytlík vybíhá do Horní Lomné v 8:20 hod. Tempo je zběsilé, a i přes dvě zastavení v lesní TOI-TOI budce dobíhá nakonec tuto etapu na výsledném druhém místě ze všech běžců. Předávka Aleně Sobkové a trasa vede na Morávku. Orientace v terénu probíhá díky fáborkům. Ne všechny zůstaly na původním místě, a tak začíná bloudění. Zdaleka však nejsme jediní. Třetí etapu rozbíhá David Bíbrlík. Pořád do kopce, ale jen 7 km. Oproti plánu si postupně budujeme náskok. Pohoda na Visalajích tak končí předčasně Jirkovi Bystřičanovi. Dostává štafetový kolík a běží k Hotelu Charbulák. Další kopec, hecování od turistů, ale i krása Beskyd. Na Starých Hamrech už čeká Martin Popek na svoji část. Vlastně dvě. Tou první je včasný přejezd autem přes ucpanou Ostravici. Zvládl to a zvládl i svoji etapu na Bílou. Cesta vede sice z kopce, ale řádným terénem. Na Bílé málem vypustí svoji duši. Teď už může. Předal štafetu Valdovi Schubertovi a do hry se dostává osazenstvo z auta číslo tři. Kdo má odběhnuto odchází na oběd. Valda utíká pro změnu na Bumbálku. Cesta vede zase do kopce. Jistota, která nepřekvapí. V cíli etapy už čeká Adam Galdia. Úkol má jasný, posunout družstvo do Horní Bečvy. Tam ho čeká Radek Rozmahel, který si musí doběhnout na Soláň. Minulý týden si tam zapomněl běžecké hole. A taky je tam cíl jeho etapy. Tu další rozbíhá ten nejzkušenější z nás. Luboš Bardaševský. Čeká ho desítka do Halenkova. Křeče, nekřeče. Poslední do hry naskakuje Radek Artim. Cílem jeho etapy je kemp v Hovězí.                                           Průběžně sledujeme výsledky a pohybujeme se na třetím místě. Sami tomu nechceme věřit. Faktem ovšem je, že jsme rychlejší než náš původní předpoklad. To motivuje každého z nás. Začíná druhá desítka etap. Pořadí běžců jsme předem trochu upravili tak, aby si každý našel to své. Cesta postupně vede přes Pulčín, Študlov, Návojnou, Popov, Slavičín, Bojkovice, Starý Hrozenkov, Mikulčin vrch, Strání až do Nové Lhoty.                                                                   Třetí etapu druhé desítky rozbíhá David, kterého v půli trasy přepadne "nečekaně" tma. Není na to však sám. Jako doprovod na noční etapy máme Mirďu Važíka. A ten má kolo s kvalitním osvětlením a cyklo navigací. Tma se najednou stává snesitelnější. Nebyla to však jediná vzpruha. Pomáhá také zastávka v Popově. Hasiči uvařili půlnoční guláš. Držíme čtvrté místo. Venku se začalo blýskat. Na lepší časy to však nevypadá.                                                      První auto odjíždí do Nové Lhoty. Konečně sprcha a kulturní dům, který se proměnil v hromadné nocležiště. Kdo může, zalézá do spacáku. Venku začíná pršet. Myslíme na kluky, kteří jsou tam někde v lesích. Tma, déšť a kroupy. Mají to tři v jednom. Celý tým udržuje v chodu Jirka Kuchař. Nespí ani ve Lhotě. Hlídá čas a běžce na jednotlivých etapách. Před třetí ráno budí první tři běžce. Třetí desítka etap za chvíli začíná. Velká nad Veličkou, Lučina, Sudoměřice, Hodonín, Týnec, Lanžhot, Břeclav, Valtice, Hlohovec a Mikulov. Už zase držíme třetí místo.                                                                                                                                   Venku stále lije. V provazech deště se objevuje světelný kužel. V něm vousatý muž. Luboš. Z tepla spacáku vybíhá do nečasu Alena. Asfaltové části trasy se střídají s těmi polními. Voda se střídá s bahnem. Rozednění zažije na své trase Adam, který předává Jirkovi. Tomu se pastí stává město Hodonín. Nepřehledné značení trasy mu přidá dobré tři kilometry. Přesto doběhne etapu rychleji než mnozí ostatní. Přestalo pršet. Už bude jenom lépe. Valda odběhne svoji poslední etapu. Ty další čekají na Martina a Jirku. Všichni jsme nevyspalí a únava je znát. Hlavně nepolevit.Bojujeme o bednu. David vybíhá postupně s oběma jako vodič. Opatrné hecování přineslo pár sekund k dobru. Budou se hodit.                                První dvě auta mají splněno. Přesouvají se do Mikulova do amfiteátru, kde je cíl závodu. Na trati zůstali tři poslední běžci našeho týmu. Netrvá dlouho a v cíli se objeví prozatím první tým SK 24 Brno. Startovalo se však etapově a silnější týmy budou teprve dobíhat. Tím druhým týmem bude ten náš. Podle propočtu tušíme, že to bude velice těsné. Na poslední etapě se k Radkovi připojil zase cyklo doprovod. Voláme Mirďovi, že má Radka popohnat. Bojujeme o sekundy. Pomohlo to. Radek sprintuje nejen v cílové rovince a do Mikulova dobíhá v celkovém čase 29:00:56 hod. Tým SK 24 Brno necháváme za sebou o celé 4 sekundy. V cíli se k nám připojila Petra Kuchařová, Pavlína Artimová a láhev šampusu. Radost nám dělají všechny tři. Zvládli jsme to. Z předpokládaných 32 hodin jsme celkový čas stlačili o celé tři hodiny. Jdeme to zapít a zajíst do nedaleké restaurace. Čekáme na doběh ostatních družstev. O kolik míst se asi propadneme? Slovenský tým "Lišiaci z Považia"se dostává před nás o 49 sekund. Couravé běhny nás poráží o 8 minut. V cíli se objeví rovněž vítězný tým AC GoMango Högner v čase 26:18:22hod. Nakonec jsme 6. z 52. týmů. Začínáme přemýšlet coby, kdyby. Nešlo něco udělat lépe? Nemohl získat každý z nás alespoň minutu k dobru? Mohl. Přesto jsme spokojení.

Ne tedy žal, ale radost z výše uvedeného prožitku jedeme oslavit do obce Březí u Mikulova. Tam už nás čeká vinný sklípek s ubytováním. Večer přiletí na stůl grilovaná kuřata a začíná řízená degustace vína, která se nezřízeně zvrhne. Zvrhne se však jen trošičku. Nepřijeli jsme se opít, ale vstřebat zážitky, které si teď můžeme vzájemně odvyprávět. Bojovali jsme jako jeden tým. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

David

30.8.2020                                                                                                                               Hasičský velikonoční běh

To by nebylo, aby Jirka Brož neuspořádal odložený Velikonoční hasičský čtvrtmaraton, který se nemohl na jaře konat. A tak se poslední srpnovou neděli sjela necelá stovka běžců opět do Jilešovic, kde se konal již 14. ročník tohoto závodu zařazeného do MBP. Jako tradičně byli součástí hlavního závodu, který musel být z důvodu sanace Hlučínského jezera zkrácen na 8 km, i Lidový běh na 4 km a závody pro nejmenší atlety. Ti přišli na řadu jako první a závodili na 200 m a 400 m trati. Náš tým na trati 400 m reprezentovala Natálka Kašná a v čase 0:01:50 brala zlato ve své kategorii. V 10:15 h byla odstartována osmička a čtyřka. Běžci se vydali po asfaltové cestě do Kozmic a poté alejí zpět k Hlučínskému jezeru, kde se čtyřkaři oddělili a běželi okolo mlýna zpět do Jilešovic. Nejrychlejším mužem na této trati byl Roman Novák (0:13:58) a mezi ženami suverénně zvítězila naše Markét Kašná (0:14:42) a na třetím místě skončila další naše závodnice Pavla Artimová (0:21:40). Osmičkaři pokračovali po hrázi do Děhylova a po druhém břehu řeky Opavy zpět do cíle. Hned od začátku šel do vedení Jirka Pytlík z MK Seitl (0:29:13), který zvítězil stylem start-cíl. Druhým borcem v cíli byl Dušan Stoniš z Cyklosport HaF (0:30:51) a třetí doběhl Dan Šindelek z MK Seitl (0:31:12). Mezi ženami se překvapení neodehrálo a první dvě místa obsadily holky z MK Seitl Petra Pastorová (0:31:50) a Magda Drastichová (0:33:27), avšak o třetí místo se v cílové rovince utkaly polská závodnice Lea Lewicka (0:36:18), která odrazila atak Zuzky Jurajdové a udržela třetí pozici. Na 8 km trati za nás běžela jako lvice Ali Sobková (0:40:23), která předvedla nádherný souboj v cílové rovince a skončila "bramborová" ve své kategorii. Mezi muži shodně ve stejné kategorii hájili naše barvy Radek Artim (0:34:28), který skončil na 5. místě, náš předseda Martin Popek (0:47:41) na 12. místě a Pavel Hudeczek (0:50:46) těsně za ním skončil na 13. místě. Letošní "letní velikonoční" čtvrtmaraton prostě ovládli Seitláci.

Michael

30.8.2020                                                                                                                                    Noční běh dobroles

Poslední prázdninový víkend byl pro nás běžce velmi náročný. Začalo to v pátek,trochu netradičně - v hospodě. V Kravařích proběhlo vyhlašování 6.ročníku Prajzko-opavské běžecké ligy,prostě POBLu. Ikdyž několik závodů se díky COVID opatřením neuskutečnilo a už to vypadalo,že se 6.ročník neuskuteční,nenechal se Marek Rinka odradit a po menších úpravách v termínech a počtech odběhnutých závodů nakonec dospěl ke konečným výsledkům. Za náš klub se zúčastnili :Radek,Pavel, Luboš a Alena. V sále jsme potkali samé známé tváře,se kterými se potkáváme hlavně na startu.Výsledky byly už zveřejněny dopředu,takže jsme věděli,že "bedna " bude! A ne jedna. Alena Sobková - 2.místo mezi ženami celkově a 2.místo v kategoriiLubomír Bardaševský - 2.místo v kategoriiRadek Artim - 3.místo v kategoriiA po vyhlášení byla ještě tombola,kde vyhrál úplně každý.V sobotu jsme zamířili na Noční běh Dobroles,který narychlo uspořádala Gabka Svačinová. Tentokrát se startovalo "U Žáby" a trasa vedla z Děhylova do Dobroslavic a zpět.Docela náročný terén,převýšení přes 200 metrů a tma nám daly zabrat. Ale poprali jsme se s tím statečně a vybojovali 2 zlaté medaile! Za ženy Alena Sobková,za muže Radek Artim. Byl to moc příjemný večer a Gabce patří náš obdiv,že vše tak bravurně zvládla zorganizovat! I tady byla bohatá tombola a výtěžek byl věnován na charitu - tentokrát pro Marečka. Seděli bychom ještě déle,ale ráno nás čeká další závod,tak hurá na kutě!V neděli ráno se silná sestava BK LUDGEŘOVICE sešla v Jilešovicích,kde se konal odložený Hasičský "velikonoční" čtvrtmaraton. Na výběr byly 2 tratě,kratší 4km a původní čtvrtmaraton měřil nakonec jen něco přes 8 km. Trasa čtvrtmaratonu musela být změněna,protože část původní trasy vedla areálem hlučínské štěrkovny,kde se započalo s revitalizací a probíhají tam stavební práce. Na krátké trati jsme brali zlato,Markéta Kašná doběhla první a kdyby se vyhlašovaly první 3 místa ,měli bychom i bronz! Pavla Artimová doběhla třetí mezi ženami a byla by to její premiéra na "bedně".Škoda,že se vyhlašoval jen první muž a první žena. Všichni jsme to Pavlínce moc přáli!Nejrychlejší z našich na dlouhé trati byl Radek Artim,který obsadil 5.místo v kategorii,za ním pak Alena Sobková,4. místo v kategorii,Martin Popek,12.místo a Pavel Hudeček,13.místo.Byl to skvělý trénink na nadcházející závod HORY BORY,kde štafetově uběhneme vzdálenost 320 km,z Beskyd až na Pálavu.

Alena Sobková

18.8.2020                                                                                                                                        Run Tour Olomouc

Pátek večer a jede se směr Olomouc ! Večer malé pivko na dobré spaní a zítřejší závod. Sobota ráno lehce poprchává, je pod mrakem, blíží se poledne, což znamená start Run Tour na 5 km a místy již prosvítá sluníčko. Na startu vidím sokyni v mé kategorii Hanku Jakubíčkovou, která mě porazila na Winter Runu v Olomouci. Vidím další soupeřky, takže do toho dám vše. Po výstřelu jdu hned do čelní skupinky a držím kontakt s těmi nejlepšími. Trať vede po promenádě, pak převážně parkem, kolem hlavní silnice a 2x vybíháme most. Trať se dá krásně procházet, takže fanoušci mohou hlasitě povzbuzovat na různých místech. Hlas Michaela je nepřeslechnutelný a dodává mi sílu k běhu, stejně tak od ostatních fanoušků. Letěla jsem, co jsem mohla a zhruba na 2,5 km jsem si držela třetí místo v ženách. Poté mě předběhla další závodnice, a to jsem si říkala, že to tak přece nenechám. Favoritku, která vede v bodování na RunTour jsem cca na 4 km předběhla při výběhu na most, kdy bylo vidět, že jí už docházejí síly a už jsem si udržela pozici na třetím místě. Přede mnou byla akorát jedna mladá žába, takže celkově jsem protínala cíl jako čtvrtá žena, avšak ve své kategorii jsem doběhla jako třetí. Prvenství si držela od začátku Hanka Jakubíčková (Olymp Praha) a za ní byla Jitka Špičáková (TJ Liga 100 Olomouc). Když jsem v cíli koukala na čas, nemohla jsem uvěřit - dala jsem svůj osobák na 5 km pod 20 minut! Paráda !!

Markéta

9.8.2020                                                                                                                                         Běh Olbramicemi

Ani tropické teploty neodradily běžce a běžkyně, aby se postavili na start dnešního již 6. ročníku Běhu Olbramicemi, a to na tratích 4 km a 16 km. Na své si přišli i "Walkeři", kteří startovali také na stejně dlouhých tratích a svou šanci poměřit síly dostali i ti nejmenší, kteří závodili na místním hřišti. Start byl společný pro oba běhy od místního rybníka, v němž se někteří borci po doběhu schladili. Závod v Olbramicích patří mezi ty náročnější a to kvůli kopcovitému profilu trati. Do prvního kilometru běželi všichni závodníci společně, poté se rozdělili. Do cíle doběhli jako první čtyřkaři, kde byl nejrychlejší Martin Ručka SSK Vítkovice (0:13:48), druhá za ním a celkově první žena byla naše Markét Kašná BK Ludgeřovice (0:16:54), pro kterou to bylo druhé prvenství za tento víkend. Druhá skončila Petra Bálková BK Olbramice (0:18:26) a za ní doběhl druhý muž Honza Dedek BK Olbramice (0:19:52), třetí ženou byla Jana Stavinohová (0:19:59) a třetím mužem byl Tomáš Navrátil Běžci Sobě (0:20:24). Na čtyřce nás reprezentovala ještě Pavla Artimová BK Ludgeřovice (0:23:26), která obsadila osmou příčku. První pětku na krátké trati prostě opanovalo něžné pohlaví! Po necelé hodince po čtyřkařích se začali do cíle vracet první vytrvalci, kteří dostali opravdu zabrat, kdy teplota dosahovala okolo 30 °C. Jako první v cíli se objevil Patrik Pastor SSK Vítkovice (1:06:06), který s přehledem vyhrál před druhým Tomášem Věnskem MK Seitl (1:07:55) a třetí skončil Dušan Stoniš Cyklosport HaF (1:09:32). Borci z BK Ludgeřovice se rozhodně ve startovním poli neztratili, kde nejlépe doběhl pátý Valda Schubert (1:17:55), za ním osmý Radek Artim (1:21:26), následoval desátý David Bíbrlík (1:21:57), jedenáctý Radek Rozmahel (1:22:27), sedmnáctý náš předseda Martin Popek (1:46:33) a za ním dvacátý první Pavel Hudeczek (2:00:39). První ženou v cíli byla Petra Pastorová MK Seitl (1:17:35), která měla za sebou včerejší vítězný Rajecký maraton! Druhá doběhla Zuzana Jurajdová (1:22:18) a třetí skončila Katka Polášková Pomalé Šípy Kopřivnice (1:32:39). Jedinou ženou na vytrvalecké trati z našeho oddílu byla Ali Sobková (1:32:42), které o pouhé tři vteřiny uniklo třetí místo a skončila čtvrtá. S Ali po celou dobu běžel Adam, který jí dělal vodiče a držel jí tempo. Dlouhou trať prostě ovládli Pastorovi! Nordic Walking na 4 km vyhrála Marcela Ručková (0:34:17), druhá skončila Mária Bílková (0:36:34) a třetí byl Jiří Švrček (0:48:05). Na 16 km trati zvítězil Petr Cimprich Nordic walking Olomouc (2:04:30), druhá skončila Andrea Šolcová (2:46:28) a bronz brala Lenka Venclová (2:47:17). I přes tropické teploty všech 70 účastníků dokončilo své závody a v cíli na ně čekalo občerstvení a pro vítěze pěkné ceny. Myslím si, že předseda Martin může být se svým týmem spokojen !!!

8.8.2020                                                                                                                             Skříkopská lítačka

Sobotní odpoledne, vyrážíme směr Skřipov na první ročník Skřipovské litačky. Já poběžím čtyřku a Naty sprint na 500 m. Na registraci potkáváme Luboše, který jde také na čtyřku. Jako první jde na řadu Naty. Po výstřelu jde hned do čelní skupinky a drží kontakt s těmi nejlepšími, je nejmladší ve své kategorii! Po prvním kole drží druhé místo a za hlasitého povzbuzování taťky dobíhá do cíle jako druhá z holek v čase 0:01:47 a celkově čtvrtá a nechává za sebou spoustu starších kluků a holek! Šikulka naše, poctivý trénink s taťkou přináší výsledky! Po půl hodině jdeme na řadu já a Luboš. Po zaznění výstřelu vyrážíme na trať a vybíháme na louku. Slunce peče, hic jako prase! Po 500 m jsem na prvním místě a před sebou mám jen pár chlapů. Po kilometru konečně les a trocha stínu. Najednou se přede mě dostává nějaká holka! Jsem v klidu a držím se pořád za ní! Trať často přechází na louky a pole, takže sluníčko pořádně peče. Na třetím kilometru moje soupeřka najednou vběhne do nějakých křáků, běžím za ní asi to tu zná. No nevím, tu jsme asi běžet neměli! Následuje prudký seběh a před náma rybník a hasiči, kteří stříkají do vzduchu vodu na schlazení! Probíháme pod sprškou a vybíhame na louku a před námi je alej, která je mírně do kopce. Mrknu na hodinky a do cíle zbývá 800 m, jdu na to, vidím, že soupeřce nohy už netáhnou a jdu před ní a předbíhám ještě jednoho chlapa. Po chvilce už slyším Michaela jak povzbuzuje, jako vždy velmi hlasitě! Alej za mnou a už jen rovinka do cíle, kde už vidím nataženou pásku, a tak zvedám ruce nad hlavu a probíhám jako první žena v čase 0:17:51! V cíli mě hned odchytává moderátor akce k rozhovoru. Po rozhovoru konečně lehám do stínu a vidím jak dobíhá Luboš, který končí čtvrtý v čase 0:21:27. Přichází Michael a říká mi, že jsem celkově druhá. "To je paráda, to jsem nečekala", říkám si. Po půl hodině jdeme na vyhlášení, kdy dostávám cenu ještě za absolutní vítězství jako nejrychlejší žena. Odnáším si dva krásné poháry a pěkné věcné ceny. Po vyhlášení se loučím s Lubošem, který už odjíždí a jdeme na párek a zasloužené pivko. Tak jsme si pěkně zalítali ve Skřipově a aspoň rok budu držitelkou traťového rekordu.

Markéta

1.8.2020                                                                                                                                       Běhej lesy

Letos jsem se rozhodla vyzkoušet dva závody seriálu Běhej lesy. Prvním mělo být Běhej lesy Lednice,které díky covidovým opatřením bylo zrušeno,pak 2x přeloženo a tak jsem si nechala startovné převést na příští rok. Druhý závod byl na Bílé v Beskydech.Ten se konal v původním termínu,ikdyž s covidovými úpravami.                                                                                            Na Bílou jsem dorazila i se synem Jakubem,který se "hecnul" a šel do toho se mnou! Na hotel Bauer jsme přijeli už v pátek,abychom se vyhnuli sobotním zácpám a užili si zdejší welness.                                                                                                                                    Sobotní ráno bylo teplé a slunečné,to bude peklo,říkali jsme si. Jelikož jsme startovali až odpoledne,nikam jsme nespěchali. Proběhla dlouhá a vydatná snídaně ve stylu od všeho kousek. Pak jsme se pomalu vydali k registraci,která probíhala hned naproti hotelu. V zázemí byla spousta stánků,lehátek,fotokoutek atd. Podívali jsme se na start běžců dlouhé trasy 19 km a pak šli "chytat bronz".V poledne jsme si ještě dali palačinku a já kávičku a pomalu se šli chystat.Proběhla komentovaná rozcvička a už se řadíme na START trasy 11 km. Atmosféra je užasná a když začala znělka Dobytí ráje od Vangelise,byla jsem hodně naměkko! Po startovním výstřelu odběhlo pár prvních běžců k lanovce,která nás postupně všechny vyvezla nahoru. Tady jsme se ještě pokochali krásným výhledem na Lysou horu,udělali pár fotek a teprve pak jsme se rozhodli projít bránou s časomírou. Teprve teď nám běží čas. Ještě úsměv pro pana fotografa a jdem na to. Začátek trochu z kopce,takže pohoda. Ale jen na chvíli! Začínáme stoupat,pomalu ,ale jistě a dlouze. Slyším Kubu,jak říká něco ve stylu,že tady asi umře,ale já ho umlčím,že pokud stíhá u běhu mluvit, může ještě přidat! Lesní úseky jsem si užívala,hlavně jeden prudší seběh mezi kořeny,to si vždycky vychutnávám. Kuba už neremcá a maká. Přebíháme přes louku,kde traktor otáčí seno a Kuba spustí komentáře k traktoru,jaký je to typ,rok,výkon,náhon a podobně.Úplně zapomněl,že už nemůže. Holt student zemědělky se nazapře! Naštěstí jsou tady i občerstvovačky,je fakt vedro. Běžím pomalejším tempem do kopce a slyším nějaký rachot.Na kopci je skupinka lidí i s dětmi a fantasticky povzbuzují! Odměním je úsměvem a s dětmi si "plácnu".Samozřejmě mě to nakoplo a zrychlím tempo.Kubovi trochu uteču,ale z kopce mě zase dožene.Druhá polovina trati je už skoro pořád z kopce.Dokonce si stihneme i povídat a Kuba zase uzavírá sázku,že mě opět porazí. Zatím na to nevypadá.Míjíme cedulku - 500m do cíle.Kuba nasadí svůj sprint a já se ho statečně držím.Přebíháme lávku přes potok a začíná mi utíkat."Ty hade! Zase mi chceš zdrhnout !" křičím na něj. A Petra Pastorová,vítězka obou dnešních závodů,která se zrovna osvěžuje v potoce,se rozesměje. Statečně se jej držím,nakonec jsem za ním jen 4 vteřiny.Kuba bere 8.místo v kategorii,v čase 01:11:00 a já 30.místo ve své kategorii,čas 01:11:04. V cíli dostaneme "rostoucí" medaili,jdeme se občerstvit,nejlepší je chlazený birel.Byl to moc hezký závod,už se nedivím,že je vždy tak brzo vyprodané startovné.Příští rok se určitě vrátím a zkusím pokořit delší trať. Určitě i tam bude spousta nových krásných míst k objevování.

Alena

24.7.2020                                                                                                                              VALACHY MAN

Ani letošní pandemická situace nám nepřekazila se zúčastnit jubilejního 10. Ročníku nejprestižnějšího triatlonového závodu na Moravě, který se konal 24.7. v Novém Hrozenkově. Díky našim partnerům Hello Bank a Kilpi, jsme měli startovné s cela zdarma. Za to jim děkujeme.

Absolutním vítězem závodu na krátké trase se stal Petr Vabroušek, nejúspěšnější český Ironman. Právě on mimochodem vyhrál vůbec první ročník, který se konal přesně před deseti lety. "Nečekal jsem, to neměl jsem žádné ambice, prostě jsem si to jen chtěl užít. Mojí doménou jsou dlouhé ironmanské trasy a tyto sprinty beru hlavně jako zábavu. Ale plavalo, jelo i běželo se mi dnes výborně, tak jsem věřil, že budu vepředu. To, že jsem vyhrál, bylo příjemné překvapení. Byla tu řada silných sportovců," pochvaloval si Petr Vabroušek. Obvykle se na Valachy Manovi účastní dlouhé trasy. Krátkou tentokrát zvolil, aby mohl být k dispozici při sobotním závodu svým svěřencům, kteří se právě účastní jeho Triatlonového kempu v blízkém Spa hotelu Lanterna a sobotním závodem svůj trénink završí. "Druhým důvodem je, že nejsem silný na horském kole, závodím na silničce. A za týden mě čeká Mistrovství ČR, tak jsem nechtěl riskovat," dodal Petr Vabroušek, který opět ocenil atmosféru závodu i jeho zajištění. "Za těch deset let, co sem jezdím, přibylo lidí, přidala se dlouhá trasa, celé to narostlo, ale atmosféra a pořadatelské zajištění jsou stále skvělé. Valachy Man má dlouhodobě nastavenou velmi vysokou laťku," uzavřel Petr Vabroušek. Trasu 240 metrů plavání, 12 km kola a 3,5 km běhu zajel v čase 0:45:35. Druhý skončil Kryštof Bursa a třetí Jiří Souček,

A co se týče členů Běžeckého klubu Ludgeřovice, tak ti si nevedli vůbec špatně. Nejlepší z našich byl Valdemar Schubert, Který byl pomalejší v plavání, ale ztrátu smazal na kole a v závěrečném běhu. Jeho 16. místo v čase 57:12 je vynikající. Pod hodinu to zvládl i Radek Artim a časem 58:52 bral 20. Místo. Další pořadí našich borců bylo Jirka Bystřičan 24. místo čas 1:10:32, Martin Popek 56. místo čas 1:14:44. Mezi ženami byly dvě naše děvčata Martina Sosnová ve své kategorii vybojovala 18. místo časem 1:07:28 a Alena Sobková ve druhé kategorii žen 14. místo časem 1:08:53. Odměnou nám byli pamětní medaile z jubilejního 10. ročníku triatlonu VALACHY MAN 2020, které vyráběli skláři Pavel a Tomáš Horákovi z Karolinky. Medaile je výjimečná í díky tomu, že na výrobu byly použity čtyřlitrové sklenice. Medaile je tedy vyrobena maximálně šetrně k přírodě. Medaili doplnila modrá saténová stuha.

27.6.2020                                                                                                                                 STROM

Naše klubová lípa, kterou jsme zasadili v minulém roce, se dočkala cedulky s označením. Všechny stromy, které byly vysazeny na Farské cestě posvětil farář a my, jsme hrdě přibyli cedulku s označením Běžecký klub Ludgeřovice.

27.6.2020                                                                                                                             Vítkovická pětka

Po dvou týdnech se opět běžel Moravskoslezský běžecký pohár, a to v Ostravě-Vítkovicích. Na startu Vítkovické pětky se sešlo 112 závodníků a nechyběli ani "staří pánové," kteří mají v MBP svou kategorii v čele s legendou "Dědkem Beskydským". Náš klub reprezentovali Market, Adam a Luboš, zbytek grupy závodil ve Vojkovicích. Celý závod doprovázelo velmi slunečné počasí a 27 °C, ale na časech to znát nebylo! Po odstartování se vydali všichni na trať, která vedla z Náměstí Jiřího z Poděbrad přes průmyslovou část Vítkovic a zpět po "Ruské" do cíle, kde všichni absolvovali ještě jeden okruh okolo náměstí. Mezi muži probíhal souboj trojice Daniel Filip z MK Seitl (17:15), Tomáš Věnsek z MK Seitl (17:19) a Michal Vlček z Vitalo Chocolates (17:24), kteří doběhli v pěti sekundových odstupech. Adam skončil na 5. místě (19:36) ve své kategorii a Luboš na neoblíbeném, ale pěkném čtvrtém místě (24:04) ve své kategorii. V ženách opět potvrdila roli favoritky Petra Pastorová z MK Seitl (19:00), druhou příčku obsadila její oddílová kolegyně Magdaléna Drastichová (19:32) a třetí skončila Kateřina Bluchová z SSK Vítkovice (19:45). Market skončila pátá a čas 20:05 bohužel na bednu tentokrát nestačil ! V cíli čekaly na všechny běžce krásné účastnické medaile a občerstvení v podobě tropického ovoce, jež ladilo s dnešním počasím, které bylo opravdu tropické !

Michal

20.6.2020                                                                                                                                     Letní Rundál

Ani déšť a bláto neodradilo příznivce běhu, aby se postavili na start letošního letního Rundálu! Na startu se sešlo 350 závodníků napříč všemi kategoriemi. Za náš klub se na start postavily Market na pětce, Naty na patnáctistovce a obě si odnesly bronz ! Počasí opravdu nepřálo a po celou dobu závodu vydatně pršelo. Nejprve přišli na řadu dětské a poté dorostenecké kategorie, kde mezi chlapci zvítězil Alexandr Tobola (0:06:13) před Michalem Kryštofem (0:06:58). Mezi dorostenkami brala zlato Gabriela Tobolová z SSK Vítkovice (0:06:38), druhé místo obsadila Lucie Jurkovská (0:06:44) a třetí místo brala teprve sedmiletá Natálie Ester Kašná z BK Ludgeřovice (0:06:49). Po nich se vydaly na trať ženy, kde byla absolutně nejlepší Eliška Surmová z AK Olomouc (0:19:48), která se jako jediná žena dostala na rozblácené trati pod dvacet minut ! Za ní následovala Magdaléna Drastichová z MK Seitl (0:20:29) a třetí místo brala Markéta Kašná z BK Ludgeřovice (0:20:38). Jako poslední se vydali na trať muži, kde byl absolutně nejlepší Michal Šeděnka z Fénix Sport (0:16:57), druhý skončil Pavel Holec z HORE DOLE Huslenky (0:17:11) a třetí místo bral Daniel Filip z MK Seitl (0:17:22). Na všechny účastníky závodu čekalo v cíli bohaté občerstvení a pěkné účastnické medaile. Vítězové kategorií převzali také krásné ceny a prize money ! I přes nepřízeň počasí se závod velmi vydařil, a to především díky perfektní organizaci týmu pořadatelů. Závody Rundál se tak těší velké oblibě mezi běžci. Tak na viděnou na podzimním Rundálu !

Michal

20.6.2020                                                                                                                                RunTour

Dnešní den byl tak troch zvláštní, měli se konat dny obce a my jsme měli vařit jako každý rok kotlíkový guláš. Okolnosti tomu chtěli, že se tak nestalo, protože Corona nám všem změnila plány, tak jsme se vypravily do Dolní oblasti Vítkovic na tradiční a prověřený závod RunTour. Volba trati byla jasná, jdeme na 10 km. Musíme přece dohnat závodnické manko. Počasí si znovu s námi škaredě zašpásovalo a po obrovském vedru, které panovalo minulý týden, nás už tři dny smáčely proudy vody. Jdeme do toho start je naplánovaný na 15 hodin. Super přestalo pršet. Startovní výstřel a pole závodníku se dalo do pohybu. Hned od startu se urvala dvojice běžců z TJ TŽ Třinec a udávali dost ostré tempo, kterému nikdo jiný nestačil. Závod měl dvě kola s jediným mírným kopečkem. Vbíhám do druhého kola a první už běží do cíle. Tak to je tedy fofr. Čas vítěze Marka Chrastiny neskutečných 30:18 a druhého v cíli porazil skoro o minutu. Vítěz závodu to má za sebou a já mám před sebou ještě 4 km a začíná pomalu pršet. Radek závod zvládl ve svém druhém nejlepším čase 40:56 a vybojoval druhé místo mezi muži nad padesát let. Mě pomalu, ale jistě docházejí síly, dobíhá mě skupinka s vodičkou na čas 55 minut. Chvíli se ji držím, ale potom se vzdaluje. Poslední dva kilometry do cíle z nebe padá živá voda a já zrychluji, předbíhám jedno běžce za druhým. Těsně před cílem dobíhám Vodičku s časem 55 min na závod. Jsem poslední, kdo to ještě stihl a to v čase 54:53 uf. Jediná žena z našeho klubu Pavlína si dala za cíl doběhnout to ve zdraví. Natáhla si sice trochu stehenní sval, ale čas 1:03:10 je její letošní nejlepší výkon.

18.6.2020                                                                                                                                     LHUT

LYSOKOHORSKÝ ULTRA TRAIL - Slunce mi vysálo všechnu vodu z láhve a já už zase funím do kopce. Po čtvrté do toho samého, jen nyní z jiné strany. Garminy ukazují, že mám za sebou 53 kilometrů s převýšením 3200 metrů. Zatím. Délka jednoho kilometru se začíná prodlužovat. Ufff. Zasraný kopec. Kopec? Z fyzikálního hlediska vlastně nic takového neexistuje. Je to pouze nakloněná rovina. Mozek klade důraz na slovo "rovina". Nohy ale melou cosi o tom, že je stejně "nakloněná". Nakonec uzavřou ti dva příměří a posílají mé tělo dál a výš.Letošní LHUT bude opravdu vyjímečné. Alespoň to říkají ti, co se v horských bězích pohybují. Závod má být mistrostvím ČR na Ultra trati (67 km, 3800 m výškově). Hlavním důvodem hvězdného obsazení jsou ale zrušené závody v zahraniční kvůli Covid19. Kdo něco v horském běhu znamená, je prostě zde. Nebo je zraněný. A pak je tady ještě spousta nás, různě pokročilých amatérů, kteří mají jediný úkol dne. Přežít. Start závodu je přesně v 6:00 hod z Chaty pod Lysou v Malenovicích. Přijíždím chvíli po páté, ať je čas setřepat předzávodní nervozitu, v klidu někde zaparkovat a trochu posnídat. Nejsem tam zdaleka sám. Na všech jde vidět dobrá nálada. Aby ne. Celý týden v podstatě propršelo a dnes? Dnes bude nádherně. Někdo se musel za nás všechny tam nahoře hodně přimluvit. Páska natažena, hodiny odpočítávají poslední vteřiny a pak se ozve START. Slovo, na které jsme všichni čekali. Začíná se do kopce. Jak jinak. Elitní běžci nasadili tempo, které nejsem schopen vyvinout ani na závodní dráze. I kdyby byla z kopce. Zařadím se tedy do nekonečného hadu, který má délku přesně 200 běžců. Jsem někde u ocasu. Netrvá dlouho a pípne jeden kilometr. Matiku zatím dávám, takže okamžitě vím, že ještě 66 km zbývá. Takhle ne! To by nešlo. Moc depresivní. Zakazuji sám sobě tohle sledovat. Hlavu klopím raději k zemi a držím tempo. Probíháme přes hospodu U Veličků, nejstarší to hospodu v beskydských lesích. Funguje tam od roku 1825 a to díky potomkům původního zakladatele. Cesta pokračuje dále po žluté na Lukšinec, kde se napojíme na červenou magistrálu, která vede na vrchol Lysé hory (1323 m.n.m.). Turistů je zatím minimum, Lysá dnes patří běžcům. Vrchol Lysé hory je dnes poprvé dosažen za 1:03 hod. Už teď vidím, že dnešek prostě špatně skončit nemůže. Modré nebe nad hlavou, mraky tam dole v údolí a v dáli se rýsující siluety hor Fater a Tater. Vidět jdou i Jeseníky. A jako bonus? Občerstvovací stanice. Trošku vody, meloun a něco sladkého na zub a vyrážím kupředu. Za sebou nechávám Lysou horu i s neodmyslitelným vysílačem. Jak to asi vypadalo bez něj? Padesátníci a starší by mohli odpovědět. Postaven byl totiž v roce 1980 za účelem šíření signálu druhého programu Československé
televize. Dnes je však na pořadu dne jiný program. Začíná klesáním. A stylově. Opět sjezdovkou. Cesta se za chvíli umoudří, srovná sklon a já tak nějak tuším, že tento úsek bude poslední, který lze souvisle běžet, a tak si ho snažím užít. Kochám se okolím. Lysá v zádech, široké louky přede mnou, stará beskydská stavení a hřeben Grúně. No není to lepší než sedět doma? Netrvá dlouho a objeví se v protisměru čelo závodu. První, druhý, třetí, ...dvacátý, ... Cože? Už teď? Je neskutečné, jaký to je výkonnostní rozdíl. Borci závodí a mi ostatní bojujeme sami se sebou. Po dalším kilometru přibíhám na Visaláje. Kdysi tady vedla pašerácká stezka z Rakouska-Uherska do Polska. Jednoho pašeráka chytili a na místě pověsili. Prý se to úplně nepovedlo, a tak tam tak visel a lál. Jestli je tohle opravdu původ jména už nikdo nezjistí. Na křižovatce turistických cest na Ježánkách hlásím pořadatelům své číslo a vybíhám směr Smrkovina - Bílý Kříž - Ježánky. Jako by prostě nestačilo se otočit a běžet zpět. Takto nám organizátoři přidali 6 km a pár set výškových metrů. Děkujeme.Cestou z Bílého kříže to bylo poprvé a naposledy, co jsem dnes někoho předběhl z kopce. Mám velký pud sebezáchovy a poplantané nohy, takže útočím zásadně do kopce. Mám tak nějak v plánu, že i po druhém výstupu na Lysou, budu stále ještě svěží a že kopec nebude překážkou. Lepší je však nemít žádné očekávání. Cesta nahoru mě přijde nekonečná, i když ji dobře znám. Jediné co mě táhne kupředu je vidina občerstvovací stanice. Konečně se dočkám. A vezmu to zodpovědně. Zleva doprava. To je jediný systém, který v tom mám. Melou, banán, sůl, sýr, salám, pomeranč, chleba se škvarkovou pomazánkou, voda, rozinky, datle, oplatky, čokoláda, meloun, meloun, meloun, meloun. Přežral jsem se... Je potřeba vyrazit. Cesta má vést do obce Krásná a přes vrchol Kykulka zpět. Ještě nezačnu ani klesat a už zase vidím čelo závodu. Má ztráta se prohlubuje a borcům začínám pomalu závidět, že už to mají "za pár". Není čas moc přemýšlet, je třeba dávat pozor na nohy. Cesta vede po kamenném poli. Žádná slast. K tomu ještě popohánění od pořadatelů, ať zrychlím. Prý ať si nestěžuji na přežrání, cestou vytrávím a pro výstup se to bude hodit. Kdybych věděl, jak hluboká to je pravda, tak se ještě přicpu. Teď je teď. Zrychlit nejde. Žaludek je proti. Naštěstí nevyhrožuje, že mi přebytky vrchem vrátí, jen potřebuje čas to vše zpracovat. Nebudu ho dráždit a s rozvahou se vydám dolů. Cesta do Krásné je nejkratší cestou z Lysé hory. O co kratší na vzdálenosti, o to prudší. Holt, vždy je něco za něco. Začíná se blížit poledne a je to znát. Slunce nepříjemně hřeje a zejména při přesunu v Krásné po asfaltové cestě to je znát. Všude kolem jsou chaloupky jako z pohádky. Lidé si tam užívají sobotní pohodičku, kterou jim narušuje pár blbců s běžeckými holemi. Konečně se cesta začne stáčet do lesa. Nejen na mě tu čeká příjemný bonus v podobě lesní studánky. Nemůžu nezastavit. Odhazuji hole, šilt i brýle a nořím hlavu do proudu ledové vody. Pro jistotu ještě půl litr naleji do sebe a co nedopiju si naleji na hlavu. Krása v Krásné. A teď už zase dřina. Pokračuji po zelené turistické značce na vrch Muroňka a Kykulka. Z něj se otevře nádherný výhled na Lysou horu. Jen kdyby nebyla tak daleko. A o kus vedle.                     Takže zase musím z kopce dolů. Začínám potkávat závodníky kratší trasy na 30 km, kteří startovali o deváté.Tož aspoň nějaké zpříjemnění. Netrvá dlouho a ne, nejsem na vrcholu, ale potkám vedoucího závodníka trasy Ultra. Cože, už je tady? V duchu si představím, kolik mě zbývá ještě na vrchol a jak je pak dlouhá cesta k nádrži Šance a zpět. To přece není možný. Oni to musí fakt celé běžet. Odhodím trudomyslnost a pokračuji v bloudění kamenným polem vzhůru k vysílači. Třetí výstup bude stěžejní. Cítím to tak, že když to dám, tak čtvrtý okruh taky zvládnu. Začíná kličkovaná mezi turisty. Slunce začíná pálit a obě láhve jsou už prázdné. Nevadí, za chvíli tam budu. Posledních pár metrů a je tu potřetí dnes vrchol. Z hlavy mi tečou potůčky potu, které ani čelenka nezastaví. V očích to začíná děsně štípat. Nic nevidím. Viděl to i fotograf. Za chvilku je problém vyřešen a dostaví se pocit radosti. Psychická hranice padla. Dneska to dám. A navíc. Pár metrů a je další obžerství. Jenže po každém vrcholu přichází pád. U Bezručovi chaty vidím pořadatele, jak v hloučku stojí a každý drží v ruce načepované pivko s bílou čepicí. Je úplně jedno co je na čepu. Nepohrdnu ani pivem Pivo či Staročechem či jiným nepivem. Spouští se u mě Pavlovův reflex a začínám slintat. Vážně uvažuji, že si na jedno zajdu do chaty. Jenže je sobota, nádherné počasí, takže by to bylo alespoň na půl hodiny. Zkusím se přepít vody na
občerstvovačce. Na štestí už je v nabídce kofola, takže vypiji dobrý půllitr a zopakuji své již vyzkoušené degustační menu z poslední zastávky. Vím, že mi bude zase těžko. Teď je teď. Carpe diem.                                                                                                                            Nezbývá vyrazit na poslední okruh. Dolů "volným pádem" po žluté až na Mazák k přehradě Šance. Tuto cestu mám rád, bývá docela opuštěná. Pouštím se přes kameny směrem k přehradě. To bude ještě sakra kus. Po prvních dvou kilometrech kamenoškobrtání začnou konečně lesní cestičky a běžet můžou i lidé jako jsem já. Cestou volám domů, že žiju a dostávám chuť na večerní grilovačku. Nějak jsem se ale s tím časem přepočítal. Cesta bude ještě dlouhá. Padla další psychologická hranice. Kilometr číslo padesát. Na Mazáku si pořadatelé zapíší můj průchod a posílají mě po modré na Butořanku. Na tuto chvíli jsem se těšil. Čekají mě tři kilometry z celé trasy, kudy jsem ještě nikdy nešel. Konečně uvidím něco nového. Kochání trvá však jen chvíli.                                                                                          Voda pomalu dochází, slunce pálí a hlava mele cosi o nakloněné rovině. Žízeň nabírá na intenzitě. Jdu sice podél potoka, ale nechci zastavovat, nechci se brodit lopuchy a kopřivami. Někde určitě bude studánka. Nebude. Docházím na Butořanku a dál už to znám. Bez studánky. Naštěstí včera pršelo a v lesích je hodně vody. Jeden čůrek teče líně přes cestu. Není to zdaleka tak komfortní jako v Krásné, ale zchlazení hlavy a ukojení žízně to stačí. Chytám druhý dech. O běhu se už dávno nedá mluvit. Zvažuji, jestli lze vůbec použít slovo chůze. Mám pocit, že stojím. Přesto se mi podaří předejít tři soupeře a taky všechny turisty, kteří vyšli na procházku na Lysou. Dal jsem si cíl. Žádný mě prostě nepředejde. Cítím vrchol. Netrvá dlouho (tedy trvalo to nekonečně dlouho) a už jsem na Giguli. Tak se říká samotnému vrchu Lysé hory - tomu charakteristickému kopečku, kterým se Lysá odlišuje od jiných kopců.                                                                                                                                      Hodinky ukazují, že jsem na trase již 9:57 hod. Čtvrtý vrchol dám pod deset.
Není to vůbec důležitý, ale chci to. Na vrchol přibíhám a jsem odměněn potleskem nejen od pořadatelů. V této fázi závodu se nahoru dostávají závodníci jen v zombie režimu. Asi jsem je překvapil. Krotím jejich nadšením tím, že mám jen hlad a žízeň. Sním, co vidím a vypiji co vypít lze. A to i z erárního kelímku, který je pod cedulí "Jebat Covid".                                                 Do cíle to je devět kilometrů. Děkuji všem dobrovolníkům za všechny čtyři dostaveníčka a a prý ať běžím aspoň posledních 200 m, ať jde vidět, že dobře
motivovali. Pffff. Podcenili mě. I já sebe v tuto chvíli. Během dám poslední dva kilometry. Ale teď, teď zbývá ještě sedm mezi.Spouštím se dolů po známé žluté, po kamenném poli. Netrvá dlouho a jsem u mohyly Ivančena.                                                                                                     I zde se stojí za to na chvíli zastavit. Její historie sahá až do roku 1946, kdy vznikla jako vzpomínka na skauty, kteří byli popraveni za účast v protinacistickém odboji. Postupně se také stala symbolem proti totalitnímu režimu. Smutné je, že ten Ivančena přežila. Nepřežila však útok vandalů v roce 1994. Měl jsem to štěstí vidět ještě její původní podobu.                      Štěstí mám i dnes. Nohy zatím poslouchají a kupodivu se nedostavily ani náznaky křečí. Od Ivančeny mě čeká ještě poslední výstup na Kykulku a pak už jen dlouhý indiánský běh až do Malenovic. A tam konečně poslední (dnešní) ohlédnutí za Lysou horou.                                 Tam mě doběhnout dva běžci. V tuto chvíli se ve mně probudil pocit závodníka. Předběhnout se už nenechám. Rozbíhám se a poslední dva kilometry do cíle dobíhám. Cílovým obloukem probíhám právě ve chvíli, kdy začalo vyhlášení vítězů. Člověk by čekal, že zastavím na cílové čáře. Ne. Běžím dál. Zastavuji až u hospody u výdejního okénka. Objednávám pivo (na žízeň) a birell (na chuť). Nebo naopak. Pak už následuje řízený pád do beskydského borůvčí a připití vítězům. I poraženým. Z 200 startujících jsem dokončil trasu na 141. místě v čase 11:36 hod. Vítěz, vlastně byli dle času dva, Dominik Skokan a Tomáš Hudec doběhli v čase 6:31 hod.

David

14.6.2020                                                                                                                             Kateřinský běh Hrabovou

Dnešní dopoledne se běžci sjeli do Hrabové, kde se konal odložený Kateřinský běh na 5 km zařazený do Moravskoslezského běžeckého poháru, který měl být již v měsíci dubnu! Na startu se sešlo okolo 90 závodníků. Počasí přálo a oproti včerejšku, kdy teploty atakovaly tropickou třicítku, dnes byly podmínky ideální. Jelikož se jedná o závod zařazený do MBP, tak se opět sešla celá krajská běžecká elita, aby se utkala o cenné body! Mezi muži i ženami opět potvrdili role favoritů Petr Muras a Petra Pastorová. První jmenovaný Petr Muras z SSK Vítkovice s přehledem vyhrál v čase 0:16:45, ale o druhé místo se vedl souboj mezi Markem Radomským (0:17:42) a Ondrou Dominikem z MK Seitl (0:17:45), z něhož vyšel vítězně Marek! Náš zástupce mezi muži Kuba Sobek skončil na 12. místě (0:21:07). Mezi ženami opět kralovala Petra Pastorová z MK Seitl (0:18:37), druhá skončila Hanka Legerská z SSK Vítkovice (0:19:31) a třetí místo brala Magdaléna Drastichová z MK Seitl (0:19:41). Čtvrtou ženou byla naše Market Kašná, která si udělala nový osobák na 5 km (0:20:05) a Ali Sobková skončila na 8. místě (0:24:21). Po skončení závodu se většina běžců přesunula do restaurace Stodola, kde na ně čekalo občerstvení v podobě chlazeného pivka!

Michal

13.6.2020                                                                                                                              Zavadská desítka

Jedná se o krosový běh na vzdálenost 10 km, který je veden po lesních cestách v okolí přírodní rezervace Dařanec. Jedná se o velmi atraktivní trasu. Na první ročník závodu se přihlásilo 94 osob, druhý ročník absolvovalo již 124 dospělých běžců a 60 běžců v mládežnických kategoriích. V roce 2020 je předpokládaná účast 200 osob. Závod se stal již tradičním závodem Prajzsko - opavské běžecké ligy (POBL), jelikož byl shledán jako nejatraktivnější běh na krátké vzdálenosti. Na trase je zajištěna bezpečnost pomocí pořadatelské služby a rovněž je připravena 1 občerstvovací stanice (na 6 km). Celý závod je členěn do několika běžeckých kategorií, včetně mládežnické. Kategorie bylo to, co nás nejvíce zajímalo. Nakonec to cinklo a hned dokonce dvakrát. Mezi muži nad padesát let zabodoval Radek Artim a pomalu se zabydluje na stupních vítězů v této kategorii. Také Alena Sobková prokázala výbornou formu a vybojovala dokonce druhé místo.

6.6.2020                                                                                                                              Jilešovický prásk

Po dlouhé koronavirové přestávce se pomalu opět začínají konat běžecké závody. Někteří pořadatelé sice ještě váhají, ale měli by si vzít příklad z Jirky Brože. Ten od rozvolnění opatření stihl uspořádat již tři závody! Poslední v řadě byl minulou sobotu 17.ročník Jilešovického prásku. Náročný, 15 km dlouhý, silniční běh s velkým převýšením. Jeho trať tvoří dva okruhy mezi Jilešovice, Dobroslavicemi a Hájem ve Slezsku. Zajímavosti je, že druhé kolo se běží v protisměru a běžci tak mají dokonalý přehled o postavení svých soupeřů. Pouze ženy a muži nad 60 běží jen jeden okruh.

31.5.2020                                                                                                                                  Závodili jsme na Ostré Hůrce a podpořili Marečka

Letošní již 24. ročník krosového závodu okolo Ostré Hůrky, který se koná v Háji ve Slezsku na Opavsku přilákal na start rekordní počet 73 závodníků. Vybíhalo se od památníku Slezského odboje, přes hájecký les po zelené turistické značce a po asfaltové silnici zpět k památníku. Počasí vyšlo na jedničku, sluníčko 15 °C. Muži absolvovali 8 km trať, ženy zde běží 4,4 km. Mezi muži potvrdil roli favorita Petr Muras z SSK Vítkovice a s přehledem vyhrál před druhým Martinem Biolkem a třetí skončil Aleš Miko. Z našich skončil nejlépe Radek, který bral 2. místo ve své kategorii. V téže kategorii startovali ještě Luboš a Martin, kteří skončili na 7. a 11. místě! Adam skončil na 8. místě ve své kategorii a následoval ho Valda na 10. místě. Mezi ženami opět kralovala Petra Pastorová z MK Seitl, druhá skončila její oddílová kolegyně Magdaléna Drastichová a bronz brala naše Market. Ali skončila na 5.místě. Šanci si zazávodit dostali i nejmenší atleti, kde naše Natálka skončila na 2. místě v závodě na 400 m v kategorii žáci 1.-5. třída. V cíli na všechny čekalo vychlazené pivko a děti si pochutnaly na sladkostech.

Hned v sobotu odpoledne jsme se sešli na Hlučínské Štěrkovně, abychom během podpořili Marečka Baďuru, který to neměl při porodu lehké a už bohužel v životě nikdy nebude mluvit. Šlo již o čtvrtý ročník běhu pro děti, které v životě neměly tolik štěstí jako my ostatní! Tyto charitativní závody pořádá místní běžkyně a srdcařka Gabka Svačinová a její tým holek! Na start závodu se postavilo 53 běžců a nechyběla první dáma běhu našeho kraje Petra Pastorová. Paní Gabka přichystala 9-ti km výživnou trať, která vedla okolo řeky Opavy přes Bobrovnický kopec a Vinnou horu a cíl byl v areálu Hlučínské Štěrkovny. Celkem běžci nastoupali 150 výškových metrů, prostě pořádný krosík, který měli i někteří s vydatným slejvákem! Pro méně výkonné účastníky byl připraven pohodový pochod na 6 km. Po odstartování se do vedení dostal Jirka Pytlík z MK Seitl, který zvítězil stylem start-cíl před loňským vítězem Petrem Czillingem z Team Mountaintime a na třetím místě skončil Dušan Stoniš z Cyklosport HaF. Za nás se na start postavil Valda, který skončil na 7. místě a Adam, který si to běžel "po svojem na pohodu", na 27. místě. Mezi ženami potvrdila roli favoritky Petra Pastorová z MK Seitl, ale o druhé místo se utkaly naše Market a Elen Šimonová z X-trail Orlová, z něhož vyšla vítězně Market, která postupně navyšovala svůj náskok! Mezi juniory zvítězil místní Tomáš Böhm. V cíli na všechny čekalo občerstvení v podobě ovoce a tradičního chlebíku se sádlem a pro medailisty pěkné ceny! Celkově se vybralo přes 38 000 Kč, které poputují pro Marečka! Velký dík patří Gabce Svačinové a jejímu týmu holek, které celou akci zorganizovaly a samozřejmě všem běžcům, kteří přišli během a pochodem podpořit dobrou věc! Všichni, co jsme se zúčastnili, teď už víme, jak se řekne znakovou řečí "párek v rohlíku s kečupem"!

Michal

17.5.2020                                                                                                                                   Májový běh okolo Nezmaru

Hned v neděli po Desítce z Jasének se konal další závod na 11 km, Májový běh okolo Nezmaru zařazený do MBP. Tentokrát se startovalo ve dvou vlnách v 10 a ve 12 hodin. Na start se celkem postavilo 97 závodníků a opět se zde sešla běžecká elita našeho kraje! Trasa závodu vedla z Kamence přes Ptačí louky po hrázi do Dolního Benešova, kde se oběhl rybník Nezmar a stejnou cestou zpět do cíle. Počasí pro první vlnu vyšlo na jedničku, závodníci ve druhé vlně trochu zmokli. Za náš klub se na start postavili Petra, Ali a Market a z chlapů Luboš, Radek, Pavel a Adam. Tentokrát jsme brali jednu medaili a to bronzovou v podání Petry Kuchařové v kategorii ženy nad 45 let! Další z žen Market a Ali braly 6. a 11. místo ve své kategorii. Mezi muži byl nejlepším z našich Radek, který skončil na 5. místě ve své kategorii, následoval ho na 10. místě Luboš a Pavel skončil na 15. místě. Adam doběhl na 6. místě ve své kategorii. Po doběhnutí se všichni mohli občerstvit čepovaným pivkem. A tak jsme uzavřeli první závodní víkend po nuceném přerušení závodní sezóny.

Michal

16.5.2020                                                                                                                                  Desítka z Jasének

Hurá, konečně po dvou měsících jsme se mohli postavit na start regulérního závodu a tím byl první ročník krosové Desítky z Jasének. Byl to jeden z prvních závodů v našem kraji a to šlo vidět na startu, kde se sešla špička v kategorii mužů i žen v podání Vrzala, Muras, Pastorová, Legerská! Za náš oddíl nastoupili Ali Sobková, Markét Kašná, Luboš Bardaševský a Adam Galdia. Trať závodu byla opravdu náročná, terén lehce podmáčený, dva výživné kopce, prudké seběhy, bláto, šutry a 180 m převýšení na trati! Pro Market to byla první desítka v životě a hned taková krosová! Po odstartování se vydalo na trať 66 závodníků a hned následoval první prudký stoupák po asfaltu do Bobrovníků, kde se hned sebíhalo přes Borovnický les do Kravího dolu, pak se běželo okolo řeky Opavy a následoval prudký stoupák na Vinnou horu a seběh do Podlesí a po cyklostezce zpět do cíle. První z našich v cíli byl Adam, který doběhl na 5. místě ve své kategorii. Největší souboj z našich sváděla Market s Hankou Legerskou, kdy ještě na pátém kilometru byla Market před ní, ale další atak už neustála a nakonec doběhla do cíle na krásném druhém místě! Po doběhu Hanka přišla za Market a řekla jí: "Ty jsi mě pěkně prohnala!". Bylo to jejich první setkání na závodech! Další z našich doběhl Luboš na 15. místě a Ali na krásném, ale neoblíbeném 4. místě! V cíli na všechny závodníky čekalo vychlazené pivko a chleba ze šmalcem. Závod to byl pěkný a náročný, ale naši borci ho všichni bravurně zvládli.

Michal

15.5.2020                                                                                                                                  Štěrkovna Run

Po Časovce jednotlivců z Jasének jsem se rozhodl, že taky uspořádám individuální závod, a tak vznikla Štěrkovna Run 2020. Chtěl jsem dát šanci i méně výkonnostním běžcům, tak jsem zvolil nenáročnou 6 km trasu okolo Hlučínské Štěrkovny. Na start závodu se nakonec vydalo 69 závodníků, kteří absolvovali trailovou trať, kde se střídájí různé povrchy. Některým počasí vyšlo, ale někteří museli běhat na rozbahněné trati! Mezi muži byl absolutně nejlepší Michal Vlček z Vitalo Chocolates. Absolutně nejlepší ženou byla naše Markéta Kašná a nebyla jediná medailistka z našeho klubu! Krásné první místa ve svých kategoriích získali také Lucie Krupová a Adam Galdia. Dále jsme brali stříbro v podání Luboše Bardaševského a bronz Ali Sobkové. Předseda klubu Martin Popek obsadil 5. místo, Pavel Hudeczek 8. místo, Peťa Kuchařová 7. místo a náš nejmladší Kuba Sobek 18. místo. Závod to byl sice jen individuální, ale všichni podali maximální výkony a to bylo vidět na výsledkovce !

Michal

1.5.2020

Štěrkovna Run

Propozice a podmínky účasti:-Zaběhni danou trasu okolo hlučínské Štěrkovny (cca 6 km).-Běhat můžeš kdykoliv od 1.5. do 15.5.2020 po registraci na startovní listinu.-Registruj se nejpozději do 14.5.2020 na e-mail pořadatele michael.kasny@seznam.cz. Přihláška musí obsahovat jméno a příjmení, rok narození, město nebo oddíl.-Po zaslání registrace obdržíš e-mail s potvrzením registrace a budeš zapsán na startovní listinu závodu a můžeš běžet.-Rozhodčím je každý sám sobě a každý sám si stopuje čas a vzdálenost pomocí chytrýchhodinek či nějaké běžeckéaplikace.-Po zaběhnutí trati pošli záznam (screen z aplikace včetně mapy zaběhnuté trati a času) na e-mail organizátoramichael.kasny@seznam.cz.-Organizátor vypracuje výsledkovou listinu běhu a zveřejní ji v události na facebookových stránkách a vítězové kategorií obdrží informační e-mail.-Kategorie: Muži, Ženy (podle počtu účastníků budou kategorie rozděleny i dle věku). První tři v každé kategorii obdrží elektronický diplom a drobné ceny dle možností pořadatele.-Zachovávej aktuální bezpečnostní a hygienická opatření dle nařízení vlády.

Trasa:-Start: na rohu hlavní brány areálu Hlučínského jezera (u značky zákaz vjezdu)-Cíl: na rohu parkoviště za penzionem Rodos (bude označeno cedulkou "CÍL" na stromě)-Trať bude označena šipkami a fáborky.-V události na facebooku bude zveřejněn fotomaping trati a video.-Délka trati: cca 6 km.-Povrch: asfaltová silnice, panelová cesta, polní pěšiny.

Průběh závodu:-Na startu si zapneš příslušnou aplikaci a běžíš podle nastudované trasy a značek.Jakmile doběhneš do cíle, aplikaciukončíš.-Následně záznam strasou a výsledným časem odešli na e-mail pořadatele. Podle přijatých záznamů bude provedenovyhodnocení. Každýmá možnost si trasu proběhnout i několikrát,ale odešle pouze jeden záznam! Samozřejmě sepředpokládá férové jednání.

https://www.facebook.com/events/2579733995598198/

https://www.facebook.com/hlucinskeforum/videos/258372305551788/?v=258372305551788 

https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&x=18.1668739&y=49.8941182&z=14&dim=5e9c89af40a0131edf26d9da

15.4.2020                                                                                                                                Časovka jednotlivců z Jasenék

I když se teď nemohou konat žádné běžecké závody, tak přišel náš běžecký kolega Tomáš Hájovský s nápadem uspořádat "časovku jednotlivců". Naskytla se tak možnost poměřit síly s ostatními borci a aspoň si trochu "zazávodit". Tak jak již napovídá název závodu, šlo o časovku a to znamená, že každý běží sám na dané trati a závodí pouze s časem! Trať bylo možno proběhnout v rozmezí jednoho týdne s tím, že se končilo na Velikonoční pondělí. Tomáš vybral opravdu rozmanitou trať! Start byl od firmy Gras Servis v Hlučíně-Jasénkach, kde se běželo okolo ČOV po asfaltové cyklostezce do chatové osady Podlesí, kde trať přešla do krosového terénu. Po absolvování tohoto úseku následoval asi tří kilometrový přeběh louky podél řeky Opavy směr Děhylovský most, kde se po asfaltové silnici trať vracela zpět do Hlučína. Zhruba po pátém kilometru přišel na řadu nejnáročnější úsek celé trati a to výběh Vinné hory, kde dostali zabrat i ti nejnašlapanější běžci! Poté následoval seběh zpět do Podlesí a poslední kilometr opět po asfaltové cyklostezce zpět do cíle u firmy Gras Servis. Naši borci si vybrali k absolvování trati velikonoční svátky. Počasí bylo nádherné, podmínky pro běh ideální a to bylo znát i na výsledkové listině. Brali jsme tři zlata v podání Market Kašné, která zvítězila jak ve své kat. ženy do 39 let, tak i absolutně mezi ženami, Ali Sobkové v kat. ženy nad 39 let a Radka Artima v kat. muži do 59 let. Dále dva bronzy v podání Pavlíny Artimové v kat. ženy nad 39 let a Luboše Bardaševského v kat. muži do 59 let. Bramborové medaile si odnesli Petra Kuchařová v kat. ženy nad 39 let a Valda Schubert v kat. muži do 49 let. V kat. muži do 59 let jsme měli ještě jednoho našeho zástupce Pavla Hudeczka, který bral 7. místo. Jde vidět, že naši borci stále poctivě trénují a drží si formu.

Michal Kašný

8.3.2020                                                                                                                               Kobeřická dvacítka

Druhou březnovou neděli od brzkých ranních hodin se spousta běžců začala sjíždět do Kobeřic na Prajzské, kde se konal již 39. ročník Kobeřické dvacítky. Součástí závodu je také běh na 10 km, běh na 6 km a závody pro děti v okolí místního hřiště. Letos panovalo příjemné jarní počasí, teplota kolem 5°C. Závod, jenž vyniká svým kopcovitým profilem trati a potrápí nejednoho dobře připraveného běžce, letos přivítal na start 149 závodníků. Za náš oddíl to byli Radek Artim, Valda Schubert, David Bíbrlík, Luboš Bardaševský a Ali Sobková na 20 km trati. Na 10 km trati Adam Galdia, Martin Popek, Pavel Hudeczek a Petra Kuchařová. Jedinou zástupkyní našeho oddílu na 6 km trati byla Markéta Kašná. Měli jsme zastoupení i v kategorii dětí, a to Natálku Ester Kašnou.                                                                                                      Po zaznění startovního výstřelu se vydal dav 149 závodníků na trať. Po nich přišly na řadu děti, kde jsme měli své zastoupení a hned z toho byly dvě medailová umístění, kdy Naty nejprve skončila třetí ve sprintu na 50 m a poté opět na třetím místě na trati 650 m.                        Běžci hlavních závodů se vydali z Kobeřic do kopce směrem na Albertovec. Nejdříve odbočili do cíle závodníci 6-ti kilometrové trati. Zde v ženách suverénně zvítězila naše závodnice Markéta Kašná. Desetikilometrovou trať, jejíž účastníci odbočovali ve Štěpánkovicích směrem do Kobeřic, nejlépe zvládl z našich mužů Adam Galdia, který doběhl na 5. místě, následovala ho Peťka Kuchařová, která skončila čtvrtá v ženách. Poté doběhl předseda oddílu Martin Popek na 14. místě a poslední z našich byl Pavel Hudeczek na 18. místě. Hlavní závod, tedy dvacítku vedoucí přes Štěpánkovice, Svobodu, Vrbku, Služovice a Hněvošice zpět do Kobeřic, vyhráli Roberto Dimiccoli z Eko okna Runners a z žen Ludgeřovická rodačka Jana Coufalová z Hammer OCR teamu. Z našich se jako první v cíli objevil Radek Artim na 8. místě v kategorii muži C. Za ním následovali Valda Schubert na 18. místě a David Bíbrlík na 20. místě, oba v kategorii muži B. O čtvrt hodiny později do cíle doběhli poslední dva naši zástupci Luboš Bardaševský na 16. místě v kategorii muži C a Ali Sobková na 12. místě v kategorii ženy G.      Z našeho realizačního týmu byli na trati Jirka Kuchař, jenž zajišťoval občerstvení našich borců na 20 km trati a Michael Kašný, který v cíli zastával roli fotografa. Všichni závodníci doběhli ve zdraví do cíle a užili si krásný sportovní den ve společnosti kamarádů a rodinných příslušníků.

Michal

29.2.2020                                                                                                                 LUDGEŘOVICKÁ PATNÁCTKA

Letošní ročník byl tak troch vyjímečný, protože ho od začátku provázeli menší zmatky s termínem. Jelikož letošní rok je přestupný, tak jsme museli náš stálý termín, který je první sobota v březnu posunout o týden dopředu. Důvod byl ten, že bychom se kryli se závodem v Kobeřicích a tak se běželo 29. února. Na konec se ukázalo, že to bylo šťastné rozhodnutí . Po páteční sněhové přeháňce jsme se troch obávali, aby počasí na tuto dobu nebylo typicky zimní. Nestalo se, polojasno a 4°C dávalo tušit, že se závod povede. Účast předčila naše očekávání a závodu se zúčastnil rekordní počet 221 závodníků ve všech disciplínách a věkových kategoriích. V hlavním závodě na 15 km mezi muži dominoval Italský hřebec Roberto Domiccoli a časem 54:20 suverénně zvítězil, před druhým Markem Radomským a třetím Jakubem Weimannem. Mezi ženami dominovala Česká reprezentantka a loňská vítězky Petra Pastorová časem 1:00:47. Druhé místo obsadila Ludgeřovická rodačka Jana Coufalová a celkově třetí mezi ženami byla Zuzana Jurajdová. Nejlepšími z našeho běžeckého klubu, byl mezi muži Radek Artim a mezi ženami Lucie Krupová. Dále se každý rok jako vedlejší závod koná Nordic Walking ve kterém zvítězila členka Běžeckého klubu Ludgeřovice Gabriela Prchalová. Kondiční běh na 3 km vyhrála mezi ženami také naše Markéta Kašná, která zúročila svoji běžeckou formu a jako vítězka letošního ročníku Innogy winter run nedala svým soupeřkám sebemenší naději. Na své si přišli i ti nejmenší sportovci, kteří byly za své úsilí ocenění sobíkém KILPI a sladkou odměnou v cíli. Po závodě si mohli všichni závodníci pochutnat na výtečné klobáse, koláči a nealkoholickém nápoji, který jim dodal potřebou ztracenou energii. O vyhlášení výsledku se postaral starosta Obce Daniel Havlík a předal těm nejlepším zasloužené poháry a ceny od našich partnerů. Následovala tombola, která je díky našim sponzorům velice bohatá a i ti co nebyli na stupních vítězů, si z Ludgeřovic odvezli nějaký ten drobný dárek. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se organizačně postarali o velice dobře zorganizovaný závod. Tito lidé to dělají pouze za občerstvení a dobrý pocit. Nemohu také zapomenout na ty bez kterých by se náš závod nemohl konat a to jsou naši partneři a sponzoři : Obec Ludgeřovice, Hello Bank, KILPI, ČUS Sportuj s námi, Pekařství Velička, JR Cyklosport, Elektro Paskuda, stavební firma Milan Vjačka, stavby Škrobánek, Motobar 46,Segafredo, JR Cyklosport, OZO Ostrava, Pivovar Rohan, květinářství Miluše Václavíková, stavebniny Janík, prodejna Tony, Mario Thomas, Subland Darkovice, HORNBACH-Karel Tomeček, manželé Laňkovi, Ševčíkovi, Jurčkovi, Pavla Hudeczková, Alena Sobková, Šárka Smolková a Pavel Hudeczek.

Za to všem MOCKRÁT DĚKUJEME! Členové Běžeckého klubu Ludgeřovice

23.2.2020                                                                                                                                   Napoli City Half Maraton

Všechno to začalo loni v červnu na Pražské O2 štafetě, kde nás zaujala pozvánka na půlmaraton v Italské Neapoli. A jak jsme plánovali další společné akce, tak jsme se nakonec opravdu přihlásili na Napoli City half maraton. Naše silná sestava - Radek s Pavlínou Artimovi, Peťka s Jirkou Kuchařovi Martin Popek a já Alena Sobková. Radek byl jednohlasně zvolen, aby zajistil hotel a letenky. Samozřejmě jsme poctivě trénovali, navyšovali kilometráž a někteří dokonce kupovali nové běžecké boty! A pak mi to došlo! Poprvé poletím letadlem! Já, která jsem se zařekla, že mě do letadla nikdy nikdo nedostane. Už nebylo cesty zpět, musím letět. Den D je tady čtvrtek 20.2.2020 ve 4 hodiny ráno nastupujeme v Ostravě Svinově do Leobusu a vydáme se směr letiště Vídně. Cestou autobusem mi bylo ještě hej. Ale na letišti už to bylo horší. Do odletu zbývalo ještě několik hodin ,které jsme si krátili posedáváním v kavárně a pak v Burger Kingu. Zásoby Jagermeistra už dávno vyschly a já si říkala, že střízlivou mě do letadla asi nedostanou. Nicméně jsem "velká holka" a navenek jsem se uměla ovládat. Je to tady nastupujeme do letadla. Dušičku jsem měla malou! Naštěstí si ke mně sedla Pera a při startu jsem jí mohla drtit ruku. Chudáček, ji musela mít určitě zhmožděnou, ale vydržela. Let trval něco přes hodinu a ani jsme se nenadáli a byli jsme opět na zemi. Tentokrát už na letišti v Neapoli. Myslela jsem, že to nejhorší mám za sebou, ale bohužel jsem se mýlila. Cesta taxíkem do hotelu byla mnohem horší. Na silnici tady neplatí žádné předpisy, v jednom pruhu jezdí běžně vedle sebe dvě auta a někdy ještě i skútry. Blinkry se nepoužívají, neustále se troubí a do křižovatky jede ten, kdo má víc odvahy. Chodci se zásadně nerozhlížejí a vstupují do cesty, jak je napadne. Další šok nastal, když jsme vstoupili do dvora našeho "hotelu". Byl to starý, špinavý pavlačový dům a my si připadali jako v hororu. Nicméně samotné pokoje byly pěkně moderně zařízené a hlavně čisté. Uff! To chce panáka! Naštěstí máme zásoby z Freeshopu! Krátké plánování zítřejší akce a alou na kutě. Druhý den ráno, po italské sladké snídani, jsme se vydali objevovat krásu Pompejí. Pompeje byly starověké město v Neapolském zálivu, které bylo roku 79 našeho letopočtu zničeno výbuchem sopky Vesuv. Vulkanický popel dokonale zakonzervoval budovy a předměty, vrstva popela dosahovala až 6 metrů. Byl to úchvatný zážitek! A další zážitek je samozřejmě vyhlášená italská kuchyně, kterou jsme si nemohli odepřít! Večer proběhla ještě pracovní porada, při které padly tentokrát nějaké lahve Prosseca. V sobotu ráno jsme se vydali na RUNCZECH EXPO vyzvednout startovní čísla. Prošli jsme si stánky, někdo i nakoupil. Udělali jsme si pár fotek a pak se vydali do historického centra na procházku podél moře. Další den byl za námi, večerní poradu jsme zkrátili a ještě večer nachystali vše potřebné na závod. Nedělní ráno bylo slunné a teplota kolem 12 stupňů. Rychlá snídaně, nahodit trička BK LUDGEŘOVICE se startovním číslem a hlavně naše speciální vychytávka - nalepit české vlajky na tváře. Bylo až s podivem, kolik češtiny bylo slyšet v prostoru startu! Vzájemně si popřejeme hodně štěstí a za zvuků Smetanovy Vltavy se dává masa 7000 běžců do pohybu. Trasa vede hned z kraje asi kilometrovým tunelem, pak vbíháme na pobřeží. Míjíme Castel dell´ovo(starý hrad, který je volně přístupný veřejnosti a i my jsme si jej včera prošli), následuje první občerstvovačka, pak míříme dál do centra, kolem PIAZZA MUNICIPIO, CASTEL del Nuovo (Nový hrad) a přes PIAZZA PLEBISCITO, kde je další a poslední občerstvovačka. Pak se vracíme ke starému hradu a podél pobřeží opět přes tunel, tentokrát je to do kopce, ale zase nám k tomu hraje kapela. Dlouhá rovinka, poslední zatáčka a následuje sprint do cíle. Hrdě si jdeme pro medaili, vyzvedneme tašku s občerstvením a pomalu se posouváme k šatnám. A naše pocity? Všichni jsme se shodli, že nám bylo až moc teplo, ale jinak skvělé běžecké podmínky. Já jsem trochu přepálila začátek a na 12 km mi tělo dalo najevo, že takhle ne. Musela jsem trochu zvolnit a tehdy mi došlo, že tady osobák nepadne. Ale nakonec jsem byla spokojená s časem pod 2 hodiny. Pak jsme to oslavili. Doplňovali ionty místním pivem a zakousli vynikající pravou italskou pizzou quattro formaggio. Ten večer den před odletem, se začaly šířit zprávy o koronaviru na severu Itálie. Hurá zítra odlétáme a Neapol opouštíme v pravý čas.

Alena

22.2.2020                                                                                                                               INNOGY WINTER RUN PRAHA

Celkově 1. místo v Českomoravském poháru v zimním běhu 2020 v kategorii ženy Z1 na 4 km

Závěrečný závod seriálu Innogy Winter Run tour se konal tradičně v Pražské Ladronce. Počasí vyšlo na jedničku, jen to trošku kazil místy silný vítr, ale to je prý na Ladronce normální ! Na startu se zdravím s Lenkou a kluky z Night Run teamu a Cyklotrenér teamu. Řadíme se do první lajny, následuje povinné foto s méďou a jde se na to ! Zazní výstřel a já pálím kupředu, ať mě zas někdo ze zadu nesundá! Po 500 metrech se pole začíná trhat. Zatím jsem druhá a Lenku mám za zády, vede nějaká holka, ale je to nějaké mládě. První kilometr za 3:35, musím trošku zvolnit. Probíháme parkem, trať je v pohodě, pěkná rovinka, asfalt někdy střídá šotolina. V půlce trati se vracíme do prostoru startu a přede mne jde Lenka a nějaká holka, u trati stojí Michael s Naty a volá na mě, že jsem třetí, první je nějaká mladá žába. Vbíháme do druhé poloviny trati, kde už je jen asfalt a trať jde lehce z kopce, na třetím kilometru dobíhám holku, co je přede mnou ! Zahájím atak a jdu před ni! Jsem druhá, ale jen na chvilku, ona jde zase přede mě! Sakra bylo to asi brzo ! Držím se pořád za ní, ale začíná mi trochu odbíhat! Pomalu se blížíme do cíle a už slyším Michaelovo hlasité povzbuzování ! Makám, co to jde, ale už ji nedám ! Poslední metry a já probíhám cílem a moderátor hlásí máme tu čtvrtou ženu v kategorii Z1 Markétu Kašnou z BK Ludgeřovice ! Holky mi dávají na krk účastnickou medaili a honí se mi hlavou, jak to že čtvrtá v kategorii, vždyť ta první je juniorka přece? Přibíhá Naty, Michael nikde ! Jdu si pro ionťák. Za chvilku přibíhá Michael a volá, že jsem druhá, moderátor to spletl, díval se na nějakého chlapa a ta holka před mnou je taky juniorka ! Spadl mi kámen ze srdce a přichází úleva, jo další medaile je doma. Potřebuji cukr, cpu se štrůdlem a zapijím ho čajem s rumem, který je v nabídce pro účastníky závodu. Jdeme na oběd a hurá na vyhlášení, kde kromě druhého místa v dnešním závodě přebírám i pohár za celkové vítězství v Českomoravském poháru v zimním běhu v kategorii ženy Z1 na 4 km. A tak končí letošní úžasné běhání s medvědy !

Markéta

17.2.2020                                                                                                                               Marathon Semi International de Marrakech

Začalo to netradičně. Do mailu mě přišel reklamní spam od společnosti Ryanair s titulkem "Leťte s námi na maraton". Následoval výčet destinací, kde se běhá a kam se lítá. Marakéš. Maroko. Afrika. Bylo rozhodnuto! Poměřit síly s marockými a keňskými běžci, navíc na jejich území se zdálo dostatečně lákavé i pro další čtyři běžce z BK Ludgeřovice. Koncem ledna vyrážíme.

čtvrtek, 23.1.                                                                                                                                        V 5:30 vyjíždíme ve složení Martin Popek, Luboš Bardaševský, Valdemar Schubert, Jiří Bystřičan a já směr Praha. Na letišti máme hodinu k dobru, takže likvidujeme kontraband, s kterým bychom neprošli přes bezpečnostní kontrolu. Padne kola s rumem a přes kontrolu procházíme s úsměvem na rtech. Máme před sebou čtyři hodiny letu a ty uběhli rychleji, než jsme čekali. Rum byl asi kouzelný. Kdo nespal, viděl nádherné Zilletralské Alpy. Na letišti přistáváme kolem páté. Procházíme pasovou kontrolou, kde nás zkouší z našich zaměstnání. Za odměnu dostáváme do pasu razítko s osobním číslem. Teď už jen najít ten hotelový odvoz co nás má čekat na příletu. Nečeká. Je tam jen horda urputných taxikářů. Hotelové taxi mělo stát 15€. Taxikáři po nás chtějí 20€ a o smlouvání nechtějí ani slyšet. Neříká se, že v arabském světě se smlouvá o vše? Trvá dlouho, než kývnou na 15€. Prý je ta cena ale uráží. To zase uráží nás a odcházíme na MHD. Tak prý OK a 12€. Děkujeme za nabídku a slyšíme na 10€. Prý jsme zloději, ale jedeme. A to je hlavní. Ještě že s sebou máme zaměstnance bankovního sektoru, který umí tvrdě vyjednávat. Na hotelu už vše probíhá podle plánu. Uf. Jsme tady a vyrážíme na obhlídku města. Po pár metrech zkoušíme přímo na ulici nějaký přemaštěný placek. Úzkými uličkami se dostáváme déle až do samotného centra Marakéše, na náměstí Jemma el-Fnaa. Přes den poklidné náměstí se večer promění v obří restauraci. Procházíme kolem desítek stánků s místními specialitami. Klasikou je tažín. Jedná se o hliněnou nádobu unikátního tvaru, ve které se pohromadě vaří skopové hlavy, kuřecí maso, brambory, zelenina a prostě vše co je po ruce. Každých deset metrů musíme odmítat naháněče z jednotlivých stánků s jídlem. Že prý zrovna oni mají ten nejlepší tažín. Zkoušejí na nás různé světové jazyky, až jeden se nakonec trefí. Perfektní češtinou ze sebe vysype reklamní slogan "sračka zadarmo". To nás na chvíli zaujme. Tuto konzistenci finálního produktu lidského trávení však nemůžeme riskovat.Maraton se blíží. S díky odmítáme. Za pár dirhamů alespoň zkouším misku vařených šneků a zapíjím to čerstvým džusem.To by mohlo být dietní. Je čas se vrátit zpět na hotel. To samo o sobě je velkou vyzvou. Pravidla silničního provozu zde totiž nejsou. Barva na semaforu nic neznamená a jednosměrky jsou od toho, aby tam nejezdilo obousměrně tolik aut. A proč vlastně by motorky nemohly normálně jezdit po chodníku? Prostě vždy jede ten silnější. Chodci mají šanci jen v hejnech. Inspirace přírodou. Na pokoji dáme sprchu a jdeme spát.

pátek, 24.1.                                                                                                                                      Den začínáme rozcvičkou. Ještě za tmy vybíháme v 6:30 hod na cca pět kilometrů. Běžíme tak nějak pocitově. Pocit nás dovede do místní nemocnice. Cesta je jednosměrná, takže se musíme otočit a běžet jinudy. Nakonec máme za sebou deset kilometrů. Rychlou snídani a je čas vyrazit si vyzvednout startovní čísla. Startovní expo leží asi 2km od hotelu a překvapí nás svojí velikostí. Přece jen se letos koná už 31. ročník závodu. Čísla i trička máme. Chce to jedno společné foto a jde se dál. Na programu je prohlídka botanické zahrady Majorelle. Čeká nás pěší přesun asi 4km. Vstupenky jsem koupil už doma. A dobře jsem udělal. Před zahradami slavného návrháře Yves Saint Laurenta je fronta jako u nás za socialismu na banány. Prohlídka zabere necelou hodinu. Hlad nás vyhání ven. Jdeme směr Medina, tedy do historického centra. Před sebou vidíme dým a po chvíli cítíme i libé vůně. To nám udá směr. Přicházíme na taxi nádraží. A hned vedle je spousta stánků s jídlem. Ohně hoří, z hrnců se kouří a vzduch omamně voní. Zkoušíme cosi masového do housky. Obsah raději moc nezkoumáme. Chutná to výborně, a to je hlavní. Snězeno, je čas se přesunout na hotel a vychutnat si západ slunce na terase a vyzkoušet místní pivo.

sobota, 25.1.                                                                                                                               Rychle snídáme. V 9hod nás totiž u hotelu čeká minibus s průvodcem Mustafou. Dnes máme v plánu celodenní výlet. Cílem bude město Imlil, které je vstupní bránou do pohoří Atlas. Normálně trvá cesta asi 90 minut. Cestou však zastavujeme na různých místech.První stopka je na farmě, kde zpracovávají arganový olej.Pozitivní je, že dostaneme snídani. Opečené placky s medem, oříšky a olejem. Vše zapíjíme marockou whisky (čti sladký zelený čaj). Další zastávka nás čeká u velbloudů. Projížďku s díky odmítáme a raději vyrazíme na místní berberský trh. Nejen za nákupy se tam lidé z hor schází každou sobotu. Mustafa nás důrazně nabádá, ať se ho držíme doslova na krok. Po chvíli pochopíme. Opravdu se nejedná o trh pro turisty. Dostáváme se o století zpět. Jídlo se vaří v jeskyních, krev z jatek stříká na kolemjdoucí a všude jsou pytle s neznámým kořením. Mustafa kupuje pro všechny mandarinky a sušenky a mizíme zpět do minibusu (naštěstí nemusíme jet mulou).Do Imlilu to už je kousek. Před nedávnem tu zavraždili dvě turistky z Evropy. Nevím, kdo s touto informaci přišel a komu tím chtěl pomoci. Čeká nás krátký výšlap k vodopádu. A když už jsme tu, tak se i vyfotíme. Hory to jsou opravdu majestátné. Chvíli si užijeme pohled i na horu Toubkal. Ta je se svými 4 167m druhou nejvyšší horou Afriky. Hlad nás žene vpřed a výš do hor. Nakonec přicházíme do jedné osady v údolí. Tam ve výšce 1 950m stojí velmi skromný dům našeho průvodce. V něm už voní čočka jako předkrm a kuřecí Tažín. S chutí vše sníme. Nastal čas se vydat zpět do Marakéše. Zítra nás čeká maraton a je potřeba nabrat síly po dlouhém dni.

neděle, 26.1.                                                                                                                                       Je kousek před osmou ranní. Čas vyrazit z hotelu a postavit se na startovní čáru maratonu. Máme to kousek. Za 15 minut jsme s Jirkou na místě. Na startu maratonu i půlmaratonu, který startuje až za hodinu, má být téměř 8 500 běžců z 53. zemí. Snadno lze poznat, kdo je odkud. Borci ze Švédska oblékají trenýrky a nátělník, borci z Afriky péřové bundy. Volím něco mezi. Je přesně 8:30. Za zvolání "Allahu akbar" se startovní pole dává do pohybu. S křesťanským symbolem na hrudi (znakem obce Ludgeřovice), vybíhám vpřed. Sakra. Ráno jsem se zapomněl napít S nadějí tak vzhlížím k první občerstvovací stanici. Konečně na pátém kilometru beru láhev s vodou. To bude dneska opravdu dlouhý běh. První hodina je za mnou. Myslím na ostatní kluky, kteří právě startují na půlmaratonu. V nohách mám už 13 kilometrů. Výhoda tohoto maratonu je, že se běží jedno velké kolo. Žádné místo tak neuvidím dvakrát, takže se snažím cestou rozhlížet po okolí. Po chvíli mě předjede vozidlo s oficiální časomírou na střeše. Užívám si pocit prvního běžce. Tady něco nehraje a ten čas taky nesouhlasí. Pochopím za chvíli. Kolem mě se přežene komando elitních běžců na půlmaraton. Běžet já takovou rychlostí tak oblékám cyklohelmu. To pro případ, že bych spadl. Běžím dál. Tedy, běžím.... po tom co jsem viděl se spíše šourám kupředu. Půlmaratonskou vzdálenost protínám v solidním čase 1:43 hod. Zatím mám pocit, že jsem se byl jen rozběhat. Sundávám dlouhý rukáv, vycucám energetický gel a hlavu připravují na to, že závod teprve začíná. Už jsem pochopil, že na občerstvovačkách nebude nic jiného než voda a pomeranč. A ten při běhu opravdu loupat nebudu. Takže zbývá ještě jeden gel, hořčík a solná tableta. Chabé to maratonské menu. Tempo držím stabilní až do 30. kilometru. Hlava začíná počítat. Stihnu to pod 3:30? Nebo aspoň pod 3:35 a vylepším tak osobák? Hodina běhu je však ještě předemnou a stát se muže cokoli. Žádná maratonská zeď se nekoná. Krize nepřichází. Jen prostě kontinuálně ubývají síly. Cestou se dávám do řeči s jedním francouzem. Motivujeme jeden druhého, ale v podstatě každý sám sebe. Už prý jen kousek. Pár kilometrů před cílem se napojíme mezi pomalejší běžce na půlmaratonu. Běží už málokdo. Kličkuji mezi chodci, což ubírá sil, ale přidává na motivaci. Kilometr 40. Mrknu na hodinky a je takřka jasné, že dnes padne osobák. Kilák před cílem vidím u hotelu bráchu s manželkou jak mohutně fandí. Při "průletu" si stihnu objednat na pokoj pivo. Chvíli na to zahlédnu Martina s medailí na krku. A už vidím i modrý koberec a taky časomíru. Ta má se zastaví na čase 3:31:22 hod. Je to tam! Osobák. V mužích nakonec obsadím 342. místo z 1 195 běžců, kteří dnes doběhnou. S úsměvem beru medaili a spěchám na pokoj. Tam už mě čekají kluci z půlmaratonu. Spokojeni se svým časem jsou všichni. Za odměnu si mohu dopřát studenou sprchu (teplá došla) a pivo na doplnění iontů. Chvíli před druhou dorazí z maratonu i Jirka, který si zaběhl také solidní čas a bere finišerskou medaili. Má deset minut na sprchu a musíme vyrazit na letiště. Taxíkem. Už se ani nehádáme. Platíme 10€ a diskusi nepřipouštíme. Po pár hodinách letu to končí tam, kde to všechno začalo.

David

15.2.2020                                                                                                                                INNOGY WINTER RUN OLOMOUC

Již od začátku mi bylo jasné, že dnes to nebude lehké! Na startu stojí Lenka Burianová z Night Run teamu, Hanka Jakubičková z Olympu Praha a Katka Bednářová Müllerová taktéž z Night Run teamu. Všechny se stavíme do první lajny. Zazní výstřel, vybíháme a po cca třiceti metrech stojí Michael s Naty u tratě, tak jim mavám. Najednou mě ze zadu někdo žduchne, snažím se to ustát, ale nejde to a končím na zemi! V sekundě se zvednu a vystřelím dopředu! Hned dobíhám ostatní a předbíhám i Lenku. Hodinky ukazují tempo 2:35 na kilometr, musím zpomalit. Lenka jde přede mě, jsem druhá! Začínám cítit, jak mi teče krev z ruky a mám sedřený celý bok a pěkně to štípe! Na otočce na prvním kilometru stojí opět Michael a volá, zda jsem ok, ukazuji mu palec. Po otočce se vracíme zpět po hlavní kolonádě do Smetanových sadů, ze zadu ještě slyším Michala, jak volá "záda asi 15 metrů" a za chvilku to přijde, předbíhají mě Hanka i Katka. Hanka začíná stupňovat tempo a pomalu se mi vzdaluje. Katku mám pořád před sebou. Přichází kopeček a v tu chvíli si říkám, že "čtvrtá nebudu" a zaberu, jdu před ní. Opět se blížíme k otočce a čeká nás přeběh mostu. Na mostě stojí Michael a volá: "makej, natáhni krok a drž to." Po přeběhu mostu vbíháme do Čechových sadů, kde nás čeká jeden okruh. Kontroluji hodinky a držím tempo, čím dál víc cítím rozedřený bok, který pěkně štípe. Znovu je tu most a to vím, že už se blíží cíl. Za chvilku už slyším Michaela, jak volá: "pojď dupko pojď." Sbíhám točitou vracečku a v ní vidím, že za mnou už Katka není, přichází úleva a poslední metry do cíle, kde dobíhám za hlasitého povzbuzování Michaela. Probíhám cílem, kde moderátor hlásí: "a máme tu třetí ženu v cíli." Přibíhá Naty a Michael, který shání zdravotníka! Jsem celá dodřená a od krve, ale šťastná, že mám bronz ! Byl to opravdu závod "na krev."

Markéta

8.2.2020

INNOGY WINTER RUN OSTRAVA

Druhá únorová sobota přivítala do Ostravy další závod ze série Innogy Winter Run. Za náš oddíl se na start postavili Adam, Market, Pavla a Petra na 4,2 km trati a Ali s Radkem na 8,4 km trati. Nejprve se na trať vydali čtyřkaři. Hned po startu šli dopředu Adam s Market, která útočí i na celkové vítězství v Českomoravském zimním poháru. Již v půlce trati bylo rozhodnuto a Adam i Market drželi první místa ve svých kategoriích, a tak to zůstalo až do cíle! Petra doběhla na 7. místě v kategorii Z2 a Pavla na 64. místě v téže kategorii. Po čtyřkařích přišli na řadu běžci na osmičce. Zde byl naším želízkem v ohni Radek, který skončil na krásném třetím místě! Ali nakonec doběhla na 8. místě v kategorii Z40. Závod to byl vydařený, počasí vyšlo na jedničku a k tomu tři medaile ! "BK Ludgeřovice - asi slušný oddíl !!!"

1.2.2020                                                                                                                                  INNOGY WINTER RUN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Sobota ráno, 1. února vykouknu z okna, sluníčko 10 °C ! Lehká snídaně na hotelu a vyjíždíme na Sokolský ostrov, kde se běží další ze závodů letošní Winter Run tour. Těsně před závodem hodím na sebe šortky a tričko, je nádherné počasí  17 °C ! Řadíme se na start, výstřel a jde se na to! Vybíháme na první most přes soutok Vltavy a Malše ! Co to je ? Most se hýbe ! Totálně rozhodí krok, mám pocit, že mám nohy v krku ! Je to za mnou a po chvilce následuje druhý most, ten už je v pohodě, ale trochu do kopce. Po překonání mostu vbíháme do parku Stromovka. Mám před sebou jen jednu soupeřku, držím se za ní ! Postupně probíháme parkem, terén je rovinatý. Hodinky zahlásí druhý kilometr, jdu na to, nastupuji a předbíhám holku přede mnou a jsem první ! Opouštíme park a zase most! Je celkem do kopečka a na konci mostu je prudký sešup dolů a brutální vracečka, končím mimo trať ! No nic trochu ztráta, ale jedu dál. Běžíme podél Vltavy a zase most ! Kolik jich tu ještě bude? Přebíháme na druhou stranu a následuje rovinka a už vidím další most ! Otáčím se za sebe a soupeřky žádné ! Na trati začínají přibývat diváci, tak už se blíží cíl ! Už slyším Michala, jak volá "pojď, pojď" ! Poslední most, zas ten pohyblivý ! Uf, už je za mnou a zbývají poslední metry do cílové rovinky. Slyším promotéra, jak hlásí "máme tu první ženu v cíli - Markéta Kašná z BK Ludgeřovice, zvedám ruce nahoru a užívám si pocit vítězství! Už vím, proč se říká Budějovickému Winter Runu "závod plný mostů".

Markéta

25.1.2020                                                                                                                                      Zimní 6 aneb jak jsme běhali po "Kutských lukách" na Prajzske !

Nedělní ráno jsme se sjeli do Kravařa na tradiční Zimní 6. Počasí přálo, 0°C, bezvětří a sem tam vykouklo i sluníčko! Za náš klub se na start postavil Radek a čtyři baby - Ali, Market, Pavla a Peťka. Po odstartování se na trať vydalo 59 běžců. Mezi ženami byla favoritkou Market, která svou roli splnila a s přehledem vyhrála! Ali skončila na pátém místě, za ní Peťka devátá a Pavla uzavřela pole šestnáctým místem. Mezi muži doběhl Radek na krásném sedmém místě! Trať to byla náročná a to bylo vidět na všech běžcích! Po doběhu si všichni pochutnali na burgeru, chlebíku se škvarkovou pomazánkou a hořických trubičkách. Došlo i na šampaňské na oslavu vítězství !

Michal

18.1.2020                                                                                                                                 INNOGY WINTER RUN BRNO

Tuto sobotu jsme vyrazili s celou rodinou na "běhání s medvědy" do Brna. Konal se zde třetí ročník běžeckého závodu Innogy Winter Run na čtyři a osm kilometrů! Já se postavila na start čtyřky. Ještě před závodem došlo na poslední chvíli ke změně trati z důvodu silné ledovky, která pokryla většinu trati! Po zaznění startovního výstřelu jsme se vydali na trať, kde po chvíli docházelo k prvním pádům. Od začátku udávala tempo v kategorii žen vicemistryně Evropy Lenka Burianová, která vyhrála celý závod stylem "start - cíl". První kilometr mám Lenku stále na dohled, ale s každým metrem svůj náskok zvyšuje! V půlce trati přebíháme přes most, no spíše přecházíme, protože je tak namrzlý, že musíme jít kolem zábradlí a držet se! Někteří dravci na něj vběhnou a většinou končí na zemi. Překonáním mostu se okruh vrací do prostoru startu a přichází prudká vracečka, kde mám svůj fanklub. Za hlasitého povzbuzování probíhám zatáčku a málem to vypadá na pád. Uf, ustála jsem to! Následuje poslední kilometr a já se míjím s holkou, co je na průběžném třetím místě a jsem v klidu, protože náskok mám veliký. Zbývají už jen poslední metry a je tu cílová rovinka, kterou úspěšně probíhám v čase 0:17:30 a beru tak krásné druhé místo!

Markéta

17.1.2020                                                                                                                        LUDGEŘOVICKÁ 15

Tak se překlopil starý rok a my jsme se pustily do přípravy na náš již vyhlášený veřejný běžecký závod LUDGEŘOVICKÁ 15.                                                                                     Zatímco registrace se nám už rozjely tak díky naši spřízněné duši Anetě můžeme  vyvěsit prezenční leták. Za to moc děkujem.                                                                                    Členové našeho klubu, kteří mají zaplacen oddílový příspěvek, mají možnost startovat zdarma na jakékoliv uvedené trase.

5.1.2020                                                                                                                                        Zimní běh Kobeřicemi

První lednový víkend se konal tradiční Zimní běh Kobeřicemi, který zahajuje běžeckou sezónu na "Prajzske" a byl opravdu zimní! Povrch trati byl hodně namrzlý a teplota okolo nuly, i přesto byla účast hojná. Za náš klub se na start postavili Pavel Hudeczek a Adam Galdia na desetikilometrové trati, Alena Sobková a Markéta Kašná na pětikilometrové trati. Po zaznění startovního výstřelu se všichni borci vydali na zmrzlou trať, kde to opravdu klouzalo a občas došlo i na nějaký pád. To se našim naštěstí vyhnulo a všichni zdárně doběhli do cíle! Nejvíce se dařilo Markétě Kašné, která skončila na 3. místě v kategorii žen, Ali Sobková doběhla na 10. místě v této kategorii. Adam Galdia skončil na 11. místě v kategorii muži B a Pavel Hudeczek na 12. místě v kategorii muži C.

Michal